Spekulace o tom, kde se coby protikandidát Miloše Zemana vzal Jiří Drahoš a proč právě expředseda Akademie věd byl kandidátem, na kterém se odpůrci Miloše Zemana shodli v největší míře a v nejhojnějším počtu, probíhají již delší dobu. Prapor boje proti Miloši Zemanovi nesli v prezidentských volbách kromě Drahoše také textař a podnikatel Michal Horáček, lékař Marek Hilšer, exdiplomat Pavel Fischer či někdejší premiér Mirek Topolánek.
Nejsilnějším z kandidátů „protizemanovské fronty“ byl Drahoš, který oznámil kandidaturu již koncem března 2017.
Že šel do boje se Zemanem s podporou takových tradičních osobností „pražské kavárny“, jako jsou Zdeněk Svěrák či Eva Holubová či řada jiných umělců, je známo. Jak byl však Drahoš „vygenerován“ coby kandidát, přiblížil pro časopis Echo ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
„Nebyl to čistě marketingový projekt. Existovala poptávka po kandidátovi, který by nebyl poznamenán stranickou politikou a současně by nenesl stigma občanské společnosti nebo takřečené pražské kavárny,“ překvapil Žantovský.
„Z této úvahy v určité skupině vzešla nejdříve myšlenka postavit nějakého respektovaného vědce. Pokud vím, Drahoš nebyl prvním z vědců, kteří byli osloveni. Byl prvním, který na poptávku reagoval,“ objasnil někdejší diplomat a expředseda ODA.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nep