„Ať už je premiérovi vyčítáno cokoliv, právem, či neprávem, kdybych měl možnost promluvit k onomu statisícovému davu, zařval bych z plných hrdel Ježíšův výrok: ‚Kdo z vás je nevinný, ať první hodí kamenem!‘ Když pozorujeme naše české dějiny z kteréhokoliv úhlu chceme, musíme zcela objektivně dojít k závěru: I kdyby se podařilo Andreje Babiše zavřít – vinen, respektive nevinen, to v naší justici nikdy žádnou roli nehrálo, je nutné přiznat, naši nejvýznamnější činitelé jsou takřka všichni, alespoň podle výroků justice, ‚hrdelní zločinci‘. Babiš by nebyl ani první, a já, jak jsem měl možnost z vlastní praxe poznat českou justici, patrně v žádném případě, ani poslední obětí tohoto ‚bohulibého‘ zařízení, které nehledá ani právo, ani spravedlnost, nýbrž, jak se zdá, v první řadě oběť,“ poznamenal Berwid Buquoy s tím, že pro odsouzené se z politických důvodů v dobách totality vžil pojem mukl. 

Původní text ZDE

Babiš by tak dle jeho následujícího výčtu rozhodně nebyl prvním vysokým vládním činitelem putujícím za mříže. Berwid Buquoy vzpomíná, jak Tomáš G. Masaryk byl odsouzen k trestu smrti za velezradu stejně jako Edvard Beneš. Emil Hácha byl kvůli velezradě zatčen a zemřel ve vězeňské nemocnici. V žaláři pobyl i Klement Gottwald či Antonín Zápotocký stejně jako Antonín Novotný a Ludvík Svoboda. A samozřejmě, že i Gustáv Husák – ten unikl trestu smrti oběšením – a Václav Havel. 

„Vyvalila se někdy dvěstětisícová masa odpůrců do ulic s požadavkem: ‚My nechceme trestně stíhaného mukla a kriminálníka Václava Havla za prezidenta!‘? Odmítl masově někdy český a slovenský národ uvedené hlavy státu akceptovat, protože je justice uvrhla do věznic nebo koncentračních táborů? V případě Babiše, který prozatím pražskou justicí nebyl odsouzen na ‚doživotí‘ (trest smrti dnes už nejde), bych protestujícím masám (a hlavně mé straně KDU-ČSL) doporučoval postoj Ježíše Krista: „Kdo z vás je nevinen, ať první hodí kamenem!‘,“ uzavřel Berwid-Buquoy s tím, že v případě férovosti by měly být vyžadovány nové volby a uvidí se, kdo vyhraje.