„Západ Putina dlouho podceňoval a na jeho agresivní tahy v předchozích letech – ať už šlo o útok na Gruzii v roce 2008, nebo o anexi Krymu v roce 2014 – reagoval jen slabě a ambivalentně. Na jedné straně vyhlašoval protiruské sankce namířené proti vybraným funkcionářům, které neměly žádný odstrašující účinek. Bylo to jen takové morální alibi Západu, že agresi nepřechází mlčením, ale Putin se sankcím vysmíval a utvrzovalo ho to v přesvědčení, že k další agresi má zelenou,“ zmiňuje Vondra.
Na druhé straně podle Vondry vykazoval Západ velkou dávku naivity, když dál „posiloval svou závislost na ruském plynu“. Němci zde hráli jednu z hlavních rolí: „Němci prosadili Nord Stream 1 po útoku na Gruzii a Nord Stream 2 po anexi Krymu. Nic nepomohlo, když Poláci i Ukrajinci hlasitě protestovali, že projekt je novým paktem Ribbentrop–Molotov. Naopak – Němci nás uklidňovali, že nic nehrozí, a používali naivní argumentaci, že závislost mezi dodavatelem a odběratelem bude vzájemná. Jaksi pozapomněli na to, že když náš dvorní dodavatel rozpoutá útočnou válku a bude vyvražďovat celé vesnice, už nemůžeme dělat ‚business as usual‘,“ pokračuje politik.
V neposlední řadě pak měla jako výstraha zafungovat událost z roku 2009, kdy v době předsednictví EU jsme prosazovali plynovod Nabucco, který by do střední Evropy dodával plyn z Kaspiku a omezil by tím závislost na Rusku. „Měli jsme pohromadě souhlas Ázerbájdžánu i Turkmenistánu, konsorcium firem na výstavbu i finance z EU, ale Němci tehdy přesvědčili RWE, aby z konsorcia odešla, a tím do něj hodili vidle. Nelíbila se jim konkurence Nord Streamu,“ připomněl poslanec Evropského parlamentu Alexandr Vondra.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab