Představte si unikátní situaci. Zemře vám vzdálený strýček, o kterém jste ani nevěděli. Odkáže vám sto lahví vína. Vy víno nepijete, zakládat vinný sklípek se vám nechce. Tak si řeknete, že si uděláte stánek a víno prostě prodáte, třeba i pod cenou. Odpovězte si sami - víte, co musíte všechno splnit, abyste mohli láhve prodat? Jak dlouho bude trvat sehnat všechna povolení? A hlavně, co se vám může stát, pokud je mít nebudete?
V Česku, ale nejen tady, máme kulturu bumážky. Kdo chce něco dělat, musí mít od úřadů povolení. Tedy pokud to chce dělat bez rizika, že na něj přijdou státní orgány a napaří mu pokutu. Často se jedná jen o hlášení činnosti. Ale i tak. Bumážka zpomaluje, prodlužuje nebo rovnou znemožňuje to, co by jinak nebyl problém. Co víc, kultura bumážky to dělá sama o sobě. Protože každý tak nějak podvědomě tuší, že na všechno bumážku potřebuje. Pro spoustu lidí je už to, že budou muset zjišťovat, jaké všechny úřady budou muset oběhat a s kolika mizerně placenými, unuděnými úředníky se budou muset bavit, dostatečná výstraha, aby se na jakoukoliv vlastní iniciativu vyprdli.
Pro příklady není nutné chodit daleko. Například „nelegální výrobce sádla“ z Vyškovska. V článku není ani stopa po tom, že by po výrobcích bylo někomu špatně. Jenom že „inspektoři na místě zjistili, že v provozu, který není pro tuto činnost schválen a registrován krajskou veterinární správou, probíhala výroba potravin. Část výroby navíc běžela v nevyhovujících podmínkách pod širým nebem.“ A že potraviny měly neznámý původ. Nebo zimní kauza „prodeje vánočního cukroví načerno“.
Můžeme zabrousit i do politiky, konkrétně k Filipu Turkovi a jeho zahradnímu domku. „Původní zahradní domek, který na pozemku stál, byl nyní nepovoleně rozšířen na větší půdorys. Střecha je protažena a vytváří u objektu velkou pergolu,“ píší SeznamZprávy. „Základní problém Turkovy stavby spočívá v tom, že platný územní plán v inkriminované lokalitě vůbec stavět nedovoluje,“ dodávají. Co všechny tyto případy spojuje? Dotyční neměli bumážku. A jejich aktivity vůbec nikoho nepoškodily. Kromě útlocitu těch, kteří si myslí, že si lidé nemohou přece jen tak dělat, co chtějí.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Šebesta