Současná koaliční vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL dokázala podle Švihlíkové zlepšit sociální dialog vedený mezi vládou, zaměstnavateli a odboráři. Stejně tak se v Česku podařilo zvyšovat platy.

„Tam, kde se nedaří, to je otázka plánování těch příjmů, výdajů a vůbec salda. Ty rozdíly jsou poměrně velké, takže ekonomika si nějak jde, ale to ministerstvo si tak nějak klopýtá za tím, což není dobře. Tady skutečně chybí dobré ekonomické plánování, a to není dobře,“ varovala znovu a znovu ekonomka.

Vládě se také nepodařilo odstranit superhrubou mzdu, a to je podle Švihlíkové také problém, protože superhrubá mzda je prý obludný konstrukt, který v našem ekonomickém systému nemá podle Švihlíkové co dělat.

Marmeláda bude teď!

Kromě toho se dáma zastala odborů. Některým lidem se dnes může stát, že to odboráři se svým tlakem na růst platů přehánějí, jenže lidé, kteří to říkají, by si měli uvědomit, že za pravicových vlád byly odbory upozaďovány, pravila před kamerami ekonomka. Zavzpomínala na příběh Alenky v říši divů, která v příběhu od pohádkové královny slyší, že bude dostávat marmeládu každý druhý den, ale ve skutečnosti nikdy žádnou marmeládu nedostane. „Teď prostě odbory říkají: Marmeláda bude teď,“ shrnula situaci ekonomka.

Stejně tak se domnívá, že je namístě zvyšovat minimální mzdu, která za pravicových vlád také nerostla.

Ve druhé polovině rozhovoru varovně dodala, že česká ekonomika se musí změnit, jinak brzy narazí na svůj strop. Měli bychom se např. odpoutat od naší velké závislosti na automobilovém průmyslu. Stejně tak bychom prý měli opustit systém investičních pobídek, skrze které se z Česka stává montovna. „Já systém investičních pobídek obecně strašně nesnáším, protože si říkám, proč by tak malá ekonomika, jako je ta česká, měla podporovat ty obrovské nadnárodní koncerny,“ rozčilovala se ekonomka.

Teď řeknu něco, čím asi hodně lidí naštvu...

To ale není jediná věc, která by se v České republice měla změnit. „I když tím teď asi hodně lidí rozčílím, tak si myslím, že bychom měli naskočit do té robotizace a automatizace. Pokud nechceme skončit jako ekonomická Bangladéš Evropy, tak bychom měli skočit do nové vlny. A vždycky je lepší tyhle změny dělat v době, kdy se daří,“ zdůraznila Švihlíková.

Měli bychom se pak zamyslet nad tím, jak přerozdělíme zisky, které vyrobí právě roboti. Této nové situaci bychom měli přizpůsobit i náš důchodový systém.

„Tohle budou muset řešit všechny vyspělé země, ale já bych zase nepodléhala tomu šílenství ve stylu: všichni si spořte na důchod, protože stát nebude mít nic. Vaše úspory nemusejí být vůbec k ničemu. Pokud se zhroutí celá ekonomika, tak k čemu vám budou vaše úspory,“ varovala ekonomka.

Naše úspory mohou být k ničemu zvláště v době krize. Švihlíková sice netvrdí, že by se taková krize objevila v nejbližší době, ale jistá rizika jejího nástupu jsou nepřehlédnutelná. Ekonomy např. znepokojuje ústup jednoho světového mocenského hegemona – USA – a jen málokdo si umí představit, co přijde po odchodu hegemona. Geopolitická nestabilita je tak jedním z rizikových faktorů.