Začátek nového školního roku se pomalu blíží a s ním i potřeba zajistit pro všechny studenty potřebné podmínky pro jejich budoucí rozvoj. Konkrétně v Německu to bude ovšem o poznání složitější než v předešlých letech. V souvislosti s příchodem tisíců nových studentů bude potřeba najmout 25 000 učitelů.

Okolo 40 % z 1,1 milionů migrantů, kteří v minulém roce přišli do Německa, a z 220 000 příchozích v první polovině roku 2016 jsou mladí lidé pod 20 let, zčásti jde i o malé děti.

„Provedli jsme velmi podrobné kalkulace a zjistili jsme, že celkově na vzdělání mladých migrantů bude německá vláda muset vynaložit 67 miliard eur,“ uvedl prezident Výzkumného institutu pro ekonomiku vzdělávání a sociálních otázek Dieter Dohmen.

Prozatím nezveřejněná studie odhalila, že do roku 2020 by do Německa mělo přijít 1,5 milionů uprchlíků mladších dvaceti let. To pro Německo znamená další náklady na střední vzdělávání a – vzhledem k tomu, že většina vysokých škol je v Německu státních – i na vzdělávání univerzitní nově příchozích migrantů. Jen za rok 2016 by měl účet činit 15 miliard eur.

„Když se podíváme na aktuální čísla, musíme vzít v potaz, že okolo 200 000 dětí bude muset jít do školky, dalších 300 000 dětí půjde do školy. Poté jsou zde státem organizované praxe a vyšší vzdělávání. Tříleté dítě tedy půjde nejprve do školky, pak do školy a na střední školu, případně i na univerzitu. To znamená dvacet let investic ze strany německé vlády,“ uvedl Dohman.

Ke zvládnutí tak markantního navýšení v počtu studentů bude podle studie potřeba minimálně 25 000 nových učitelů. Prozatím jsou mnohé „integrační třídy“ vedené dobrovolníky. V Německu navíc existuje mnoho byrokratických omezení, které nábor nových učitelů výrazně ztěžuje.

Na druhou stranu je v této souvislosti dobré zmínit i to, že Německo v posledních letech zažívá úpadek v počtu školou povinných dětí, což je produktem snižující se porodnosti. Například v roce 2005 do německých škol nastoupilo 822 000 dětí. V roce 2015 to bylo už jen 709 000.

„Německý vzdělávací systém nebyl na tak masivní nárůst v počtu studentů připraven,“ zmínil prezident vzdělávací unie, která zaštiťuje německé učitele, Marlis Tepe. „Máme 16 federálních států a 16 vlád, které musí najmout nějakých 25 000 učitelů. Tolik jich ovšem ani není k sehnání, zejména v některých státech to bude velmi problematické,“ uvedl Tepe.

Tepe rovněž podotkl, že bylo v poslední době najato již 14 000 učitelů, kteří mají pomoci situaci řešit.

„Jedním z prvotních nápadů, se kterým německé školy přišly, bylo umístit všechny děti, které mají problémy s německým jazykem, do jedné třídy. Tam by zůstaly do té doby, než by se mohly navrátit do normálních tříd,“ uvedla německá novinářka specializující se na problematiku vzdělávání Armin Himmelrath.

„Poté se ovšem ukázalo, což propagovali zejména experti na vzdělávání, že taková metoda není účinná, naopak může působit i dost kontraproduktivně. Děti by měly trávit co nejvíce času v normálních třídách, což napomáhá integraci,“ dodala.

Zřejmě nejhlasitějším odpůrcem takového přístupu ke vzdělávání dětí migrantů žijících v Německu je politická strana Alternativa pro Německo, která má podle posledních průzkumů okolo 19 % podpory voličů v zemi. Jejich argument se týká toho, že němečtí studenti budou integrační snahou negativně poznamenáni.