Zahraniční média připomínají, že ruská vláda slibovala „nejčistší volby“ v dějinách. Mimo jiné byli do země pozváni zahraniční pozorovatelé z OBSE či Rady Evropy a do čela ústřední volební komise byla jmenována známá obhájkyně lidských práv Ella Pamfilovová. Vláda navíc voličům umožnila hlasovat nejenom pro stranické kandidátní listiny, ale část mandátů vzejde z většinové volby v jednomandátových obvodech.

Přesto údajně přišlo z jednotlivých regionů na regulérnost voleb asi 1300 stížností. Zejména se hovoří o Sibiři, kde tamější problémy připustila i Pamfilovová, a v některých regionech by se tak mohly volby opakovat. To by sice sčítání hlasů značně zkomplikovalo, ale vítězství Jednotného Ruska jen stěží odvrátilo. V Dumě budou i po včerejších volbách dominovat čtyři stávající strany, tedy Jednotné Rusko, komunisté, liberální demokraté a Spravedlivé Rusko.

V porovnání s parlamentními volbami před pěti lety se rapidně snížila účast voličů. Zatímco v roce 2011 hlasovalo asi 60 % oprávněných voličů, letos to bylo něco kolem 48 %. Jak konstatuje zpravodajská agentura Reuters, doposud sečtené hlasy naznačují, že Vladimir Putin může být rok a půl před prezidentskými volbami naprosto spokojen. Do parlamentu se nedostane žádná skutečně opoziční strana a jím spoluzaložené Jednotné Rusko ještě více posílí svůj vliv.

Za největší vítězství Kremlu považuje politolog Abbas Gallyamov skutečnost, že se podařilo vládnoucím elitám přesvědčit voliče o čistotě voleb. „Absolutně postačující je i volební zisk Jednotného Ruska v podobě 52 až 54 %. Pro Kreml nebylo vůbec důležité, jestli jeho strana získá 40, 50 nebo dokonce 60 %,“ cituje Gallyamova deník The Moscow Times s tím, že nejvíce šokující na včerejších volbách je rekordní nízká volební účast.

Historicky nejnižší volební účast v zemi má podle ruského deníku jasný důsledek. „Čím méně voličů hlasuje, tím horšího výsledku dosáhnou opoziční strany a jejich kandidáti. Nejvíce se to projevilo v Moskvě a Petrohradu. V hlavním městě do včerejších odpoledních hodin hlasovalo jen asi 30 % voličů a v Petrohradu dokonce jen 16 %. Zatímco před pěti lety to bylo téměř třikrát více. Přitom ve větších městech je obvykle odpor vůči vládě největší,“ poznamenává deník.

„Berme to jako velmi ostré vyjádření názoru,“ říká socioložka Ella Panejachovová. Politolog Alexander Kynev tvrdí, že Kreml s nízkou volební účastí ve svých plánech jasně kalkuloval. „Nízká volební účast byla nevyhnutelná, protože byly volby přesunuty z prosince na začátek podzimu. Navíc čtyři hlavní strany byly předem dohodnuté, že proti sobě nebudou vystupovat. Byla to celé zmanipulovaná hra a v očích voličů šlo o nudné volby,“ říká Kynev.

Jak ruský politolog také dodává, skutečné opoziční strany neměly dostatečné prostředky na vedení kampaně. „Jejich jediná šance byla ve velkých městech, kde však nepřišli voliči hlasovat,“ konstatuje Kynev. Šéf opoziční strany Jabloko Lev Schlosberg v rozhovoru na TV Dožď připustil odpovědnost za špatné výsledky opozice. „Je především naše chyba, že jsme nedokázali voliče dostat do diskuze a přimět je jít volit.“