Akce Jana Kellera se zvrtla v debatu o uprchlících: Brusel chce vytvořit svou legislativu na přerozdělování. Nechci šířit paniku...

31.10.2017 18:50 | Zprávy

REPORTÁŽ Střední vrstva v zemích Evropské unie už 30 posledních let chudne na úkor malé, nejbohatší části obyvatelstva a rozdíl mezi nimi už narostl do stejného rozdílu jako před I. světovou válkou. Přitom neúměrné zchudnutí středních vrstev bylo jednou z hlavních příčin rozmachu nacismu v předválečném, později hitlerovském Německu. Evropská unie se otřásá v základech a její stěžejní model – budování sociálně-tržního státu – přestal fungovat už v polovině 90. let minulého století kvůli globalizaci. Nekompromisní analýzou současných poměrů v Evropě zahájil europoslanec, sociolog a publicista Jan Keller debatu v ostravském Knihcentru, kam přijel prezentovat svoji novou knížku „Evropské rozpory ve světle migrace“.

Akce Jana Kellera se zvrtla v debatu o uprchlících: Brusel chce vytvořit svou legislativu na přerozdělování. Nechci šířit paniku...
Foto: Jan Štěpán
Popisek: Jan Keller v ostravském knihcentru

„Původně jsem chtěl zachytit migrační krizi z let 2014 až 2015, aby si ji lidé dobře zapamatovali, ale na podobné téma vydal publikaci Institut Václav Klause. V té době ale vydal také knížku francouzský ekonom Thomas Piketty s názvem Kapitál 21. století, v níž analyzuje rozdělení bohatství v zemích Evropy i USA, a od ní jsem se odpíchl, abych vysvětlil zásadní rozpory v ideách nynější Evropské unie. Její model sociálně-tržního státu, jenž dobře fungoval zejména v západních a severských státech Evropy, kde lidé mají velmi solidní životní úroveň, kterou jsme jim za komunistů tak záviděli, se začal bortit v 80. a 90. letech minulého století, kdy majitelé velkých korporací začali méně přispívat na daních do „státní pokladny“, protože své pobočky firem stěhovali do chudších zemí po celém světě a také do daňových rájů v rámci globalizace. A pokud se dostali do rozporu se státní správou, vydírali své země tím, že mohou odejít jinam, kde je laciná pracovní síla, kde dostanou vhodnější podmínky k podnikání a k tomu ještě daňové prázdniny. I současné vedení Evropské unie si s tím neví rady a nemá nástroje na to, jak to změnit,“ vysvětloval profesor Keller. Za této situace byla podle něj Česká republika zařazena mezi státy, které budou vyrábět výrobky s nižší přidanou hodnotou, tedy jinými slovy, že se z ní stane montovna vyspělých zemí.

Korporace vydělaly za několik let v Česku víc, než co Brusel do nás investoval na dotacích 

„Pro rakouského podnikatele je výhodnější, když zaměstná tři Čechy místo jednoho Rakušana, a dánský majitel firmy dokonce ušetří, jakmile dá práci téměř 10 Bulharům, místo aby zaměstnal někoho z domácích dělníků. Mezi velkými evropskými firmami se tak rozmohl trend, že si budují pobočky v chudších zemích EU včetně Česka a pak tyto zaměstnance posílají za nízké mzdy pracovat i do svých mateřských zemí. Proto francouzský prezident Macron tak vehementně bojuje za to, aby zahraniční zaměstnanci pracovali za stejné mzdy i ve vyspělé cizině, tím by totiž místní podnikatelé ztratili jakoukoliv motivaci dávat gastarbeiterům práci. Nicméně současná česká vládní reprezentace to odmítla, jelikož vidí naši konkurenceschopnost jen v nižších mzdách, kterou zahraniční korporace platí našim lidem,“ doplnil ještě známý europoslanec. Ten pak dále uvedl, že není jen pro Česko výhodné být členem Evropské unie, ale že na tom skvěle profitují i vyspělé západní státy. Podle Kellera Brusel investoval do naší republiky na všech dotacích okolo 1,2 bilionu korun. Polovinu ale Praha poslala zpět na svých příspěvcích a nadnárodní korporace získaly jen vloni na dividendách okolo 300 miliard korun. Tedy zahraniční společnosti vydělaly u nás za několik let daleko víc, než co jsme dostali na podporách ze všech dotačních programů. Česká republika je vůbec v této oblasti „nejštědřejší“ zemí v Evropě, když prý jde do ciziny až osm procent hrubého domácího produktu (HDP).

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Kde berete tu jistotu, že Krym zůstane Ukrajině?

A co se týká Ruska, podle mě se jeho imperialistická politika nikdy nezměnila jen jsme se nechali uchlácholit mírem, který tu byl a teď nastává naopak zas panika. Na druhou stranu, myslíte, že by na nás Rusko přímo zaútočilo, když jsme v NATO? Nebo nevěříte v ochranu NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Proč nejsou demonstrace. Rakušane, rezignuj.“ Umělci k tragickému konci Šimůnkové

20:15 „Proč nejsou demonstrace. Rakušane, rezignuj.“ Umělci k tragickému konci Šimůnkové

„Byla završena strašná tragédie jedné rodiny. To, jak se k ní i k dalším pozůstalým po obětech „stát…