„Na včerejší schůzce ministrů obrany členských států NATO v Bruselu byly schváleny plány na zvýšení jednotek rychlé reakce ze 13 000 na 30 000 až 40 000. NATO rovněž hodlá zavést změny, které urychlí rozhodovací procesy. Ministři obrany také diskutovali o nedávném rozhodnutí amerického ministerstva obrany rozmístit své vojáky a těžkou vojenskou techniku ve východní Evropě. V reakci na to uvedl ruský generál Jurij Jakubov, že Rusko posílí své síly v západní oblasti. Již před tím Rusko oznámilo, že se v letošním roce jeho arzenál rozroste o více než čtyřicet mezikontinentálních balistických raket,“ informuje Stratfor.

Podle analytiků ze společnosti Stratfor jsou výše zmíněné informace důkazem o návratu studené války. „Obě dvě strany považují současné dění za patovou situaci. Americký ministr obrany Ash Carter v neděli uvedl, že se Spojené státy a jejich spojenci v NATO připravují na nejisté období rozporů, které přesáhne funkční období Vladimira Putina ve funkci prezidenta země. Ve stejnou dobu zase šéf ruské prezidentské administrativy zmínil, že v současné chvíli neexistují mezi oběma zeměmi fakticky žádné komunikační kanály,“ konstatuje Stratfor.

Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE

Moskva se však podle názoru společnosti Stratfor nachází v pozici slabšího hráče. Především kvůli ekonomické recesi, ponížení na Ukrajině a stále se prohlubujícím rozporům uvnitř Kremlu. „Rusko nehodlá jít do války s NATO, protože nejsme sebevrazi,“ cituje Stratfor vyjádření Ivanova a dodává, že i přes značné oslabení není Rusko úplně bezmocné. „V Rusku rostou obavy z toho, že se snaží Západ tohoto oslabení využít pro jeho úplnou eliminaci či pro změnu vlády. Šéf ruské Rady bezpečnosti Nikolaj Patrušev v pondělí řekl, že ve skutečnosti Spojené státy nikdy neměly na Ukrajině žádné zájmy, ale pouze ji využily k tomu, aby oslabily vliv Ruska. Také se nechal slyšet, že by Spojené státy byly nejradši, kdyby Rusko vůbec neexistovalo,“ cituje Stratfor vyjádření Patruševa.

Stratfor v této souvislosti připomíná oznámení ruské armády, která zmínila, že bude pracovat na vývoji strategie boje proti tzv. barevným revolucím, prostřednictvím kterých se za poslední dekádu změnily režimy na Ukrajině, v Gruzii a Kyrgyzstánu. „Dokonce i v době, kdy Putinova obliba u veřejnosti dosahuje 89 %, se Kreml zaměřuje na prevenci před případnými snahami o svržení současné vlády. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu prohlásil, že armáda analyzuje pokusy o puč z let 1991 a 1993. Spojené státy se v případě puče proti Gorbačovovi i Jelcinovi postavily za oba prezidenty. Rusové nyní předpokládají, že napříště by však Američané podpořily pučisty, kteří by povstali proti Putinovi,“ konstatuje Stratfor.

Otázkou podle Stratfor zůstává, čeho přesně se tedy Kreml obává. „V případě pokusů o převrat v roce 1991 a 1993 nešlo o barevné revoluce. Důvodem byl vnitřní rozpad ruské vlády, který nakonec vedl k puči. Spojené státy sice do těchto události byly zapojeny, ale pokusy o změnu vlády iniciovali vždy samotní Rusové. Další otázkou je, jestli armáda počítá se scénářem, kdy dojde k puči uvnitř Kremlu a vojáci si budou muset vybrat stranu. V neposlední řadě se ve vzduchu vznáší otázka, jestli jsou rozpory ve vládě natolik hluboké, aby armáda vyslala signál veřejnosti, že nadále nehodlá zůstat neutrální,“ uvažuje Stratfor.