Poukázal na to, že místo vybudování slibovaných demokracií se americkými válkami „osvobozené“ země zmítají v bezvládí a sektářském násilí. „Všichni už pochopili, že král je nahý a impotentní. Moc, která byla udržovaná pouze mýtem o moci armády a moci dolaru, se hroutí,“ uvádí Kotrba.
Donedávna poskytovaly dolarové rezervy slabým národním měnám jistotu. Nyní jim poskytují nejistotu. Nulové úroky nevěstí nic dobrého. Pokud Čína, Rusko či Japonsko začnou prodávat masivně své dolarové rezervy, může dolar klesnout tak, že úvěrové letadlo západního finančního systému havaruje. Doteď si všichni mysleli, že ekonomika Číny závisí na exportu do USA. Rostoucí obchodní deficit USA s Čínou ale znamená, že Washington už nemá Pekingu co nabídnout.
Celý text včetně zvukové nahrávky komentáře najdete ZDE.
Rusko a Čína dolar k obchodní výměně nepotřebují
Rusko buduje rezervy navzdory uměle pokleslé ceně ropy a rublu – Moskva má nyní páté nejvyšší devizové rezervy a šesté nejvyšší zlaté rezervy, celkem za 1 500 miliard dolarů, a je zakládajícím členem budované Asijské infrastrukturní investiční banky se sídlem v Pekingu. V posledních měsících se zbavuje eura svázaného s dolarem a americké dluhopisy nahrazuje investičním zlatem. Centrální banky Ruska a Číny se dohodly na zvýšení objemu swapových operací svých měn. Dolar k obchodní výměně nepotřebují.
Strategie Hedvábné stezky nyní ukazuje, že Čína hledá perspektivní růstové trhy jinde – hodlá revitalizovat Eurasii od Mongolska po Rotterdam a Hamburk. A hodlá už obchodovat za renminbi (čínská měna), nikoliv za dolary. O tom podle Kotrby svědčí i smlouva s Čínou, kterou podepsalo Česko.
Čína má největší finanční rezervy na světě
Německo, které je největším evropským partnerem Číny, stahuje své zlaté rezervy z USA a objem jeho obchodů v renminbi přesáhl 100 miliard dolarů. Londýn zúčtovává 60 procent obchodů v renminbi mimo Čínu, Paříž je druhá. Zúčtování v renminbi mají i už i Austrálie a Kanada.
Čína disponuje největšími finančními rezervami na světě – ve výši 3 300 miliard dolarů. Tvrdí, že dlouhodobého hospodářského růstu může být dosaženo pouze prostřednictvím masivních, systematických veřejných investic do infrastrukturních aktiv.
To v rámci projektu New Deal prý tvrdil i Franklin Delano Roosevelt, který nařídil během velké hospodářské krize americké vládě financovat velké stavby, nechal zlikvidovat toxické banky, zakázal vývoz zlata z USA, nechal omezit „neefektivní“ konkurenční boj, stanovit minimální ceny a zakázat noční práci dělníků. To vše během prvních 100 dní jeho vlády. „Roosevelt si čas hospodářské krize nevybral. Čína a Rusko si čas útoku na dolar mohou určit,“ dodal Štěpán Kotrba.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam