Applebaumová se věnuje historii komunismu ve střední a východní Evropě, pravidelně přispívá svými komentáři např. do amerického deníku The Washington Post. Vydala k tématu komunismu ve východní Evropě několik publikací. Přiznává, že ji vždy fascinovaly dějiny střední a východní Evropy. Zároveň však dodala, že na tom nespatřuje nic zvláštního. „Někoho zajímají motýli, jiného staré japonské umění a já se zajímám o historii komunismu v této části světa,“ dodala v žertu Applebaumová. S vážnější tváří pak již hovořila o tom, že ráda četla Nabokova. Studovala v 80. letech, kdy spolu Reagan a Gorbačov řešili klíčové témata, chtěla se o Sovětském svazu dozvědět víc.

„Lákalo mě přijít na to, co to vlastně byl komunismus, proč mu lidé věřili, co je vedlo k vytvoření gulagů. Také jsem se chtěla dozvědět, proč byl komunismus tak úspěšný po druhé světové válce a dokázal pohltit tolik evropských zemí. Tato část historie mě přišla velmi zajímavá,“ prozradila americká publicistka svoji motivaci. Ovládnutí Polska, Československa, Maďarska komunistickou ideologií napomohl podle Applebaumové fakt, že jejich území osvobodila Rudá armáda. „Následně začali v těchto zemích komunisté s podporou sovětských komisařů organizovat tajnou policii a tvrdě potírali své oponenty. V Polsku to bylo snad ještě brutálnější než v Československu,“ je přesvědčena Applebaumová.

„Komunistům se podařilo i za pomoci ovládnutí médií vytvořit atmosféru strachu. Jejich úspěch má však i sociologické a psychologické příčiny. Komunisté poukazovali na to, že Západ země východní Evropy zradil atd. Sověti nevybíravě zasahovali do dění v těchto jednotlivých zemích. Podobně se nyní chová Putinovo Rusko. Na východ Ukrajiny nejprve poslalo tajné služby, později poskytovalo rebelům zbraně. To samé probíhalo po druhé světová válce třeba v Polsku. Tehdy i dnes jde o ideologii násilí,“ uvádí nositelka Pulitzerovy ceny.

Applebaumová však přesto není přesvědčena, že bychom se v důsledku rozjitřených vztahů mezi Západem a Ruskem ocitli na prahu další studené války. Byť přiznává, že tomu mnoho věcí nasvědčuje. „Prezident Putin se v poslední dekádě snažil neustále přesvědčovat Rusy, že Západ je největší nepřítel země. Přitom Rusko bylo naopak dlouhá léta bráno jako blízký spojenec. Západ ani Rusko příliš neřešil, protože měl své starosti s Čínou, Afghánistánem a Irákem,“ prohlásila Applebaumová. Je rovněž přesvědčena, že Rusko je nespokojeno s tím, že už není vnímáno jako supervelmoc.

„Rusko chce, aby se ho lidé opět obávali. V posledních letech probíhá v zemi značná militarizace a koná se zde spousta vojenských cvičení. Ta mají mnohdy podobu provokací namířených proti jeho sousedům,“ zmínila Applebaumová. Přesto vidí mezi Ruskem a tehdejším Sovětským svazem značný rozdíl. „SSSR vyznávalo filozofii, která vycházela z nutnosti provést světovou revoluci. Zatímco Putin se orientuje spíš na domácí politiku. Respektive skutky prováděné v oblasti zahraniční politiky mají upevnit jeho vliv na domácí scéně. Jeho cílem je rozdělení Evropské unie. Však také často říká pohrdlivě Rusům, aby se podívali na nefunkční EU, která je sužována ekonomickou krizí a roste tam vliv krajně pravicových politických stran,“ soudí Applebaumová.

Americká publicistka přiznává, že část Evropanů skutečně je zklamána současným vývojem a posiluje tak vliv politických stran odmítajících západní liberalismus. Konkrétně zmínila jména vůdkyně Národní fronty ve Francii Marine Le Penové a maďarského premiéra Viktora Orbána. V další fázi rozhovoru se dostalo i na hodnocení transformačního procesu v zemích východní Evropy. Ten podle Applebaumové proběhl úspěšně. „Kdybyste před 25 lety řekli lidem, že jejich země budou za pár let součástí EU i NATO a předpověděli, jakým razantním způsobem se zvýší jejich životní úroveň, tak by tomu nevěřili,“ podotýká Applebaumová.