Politolog Nikola Schmidt v rozhovoru pro magazín Ego Hospodářských novin upozorňuje, že pokrok nezastavíme. A kudy se podle jeho názoru bude ubírat? V ekonomicko-hospodářské oblasti bychom se prý měli připravit na to, že lidstvo bude těžit suroviny na asteroidech mířících k Zemi. Česku podle politologa nesmí ujet vlak. Lucembursko prý už teď investuje miliardy do plánů na zkoumání vesmíru a Česko by nemělo zůstat pozadu.

Nikola Schmidt si je ovšem vědom toho, že těžba surovin ve vesmíru nebude nijak levnou záležitostí. Pravděpodobně bude nezbytné celosvětově ji koordinovat, což bude o něco snazší, pokud na Zemi postupně prosadíme kosmopolitní orgán, který bude vesmírnou těžbu koordinovat. Schmidt věří, že tento planetární kosmopolitní orgán postupem času nebude řídit jen těžbu, ale postupně celou planetu Zemi a každou oblast našeho života.

„V současném světě panuje přesvědčení, že definitivní podoba lidského uspořádání je společenství suverénních států. Ale třeba v Evropské unii se nám podařilo něco úplně jiného. Je tedy absurdní si myslet, že u národních států skončíme. Dokážu si představit podobně fungující celosvětový kosmopolitní model, kam by si lidé volili své zástupce podobně jako na lokální, státní a evropské úrovni,“ nastínil pětatřicetiletý vědec.

Celosvětová EU

Nikola Schmidt by preferoval variantu, aby v tomto kosmopolitním celosvětovém orgánu hráli významnou roli experti na různé oblasti. Těm by podle svých vlastních slov politolog věřil víc než jakémusi celosvětovému parlamentu. U takového parlamentu by totiž hrozilo, že by mohl většinu získat někdo jako Tomio Okamura, a to by byl problém.

„To je dilema. Jestliže si je zvolí jednotliví ‚občané planety‘, bude mít takový celosvětový parlament potřebnou legitimitu, ale může se stát, že v něm převládne někdo, jako jsou okamurovci. A co potom, když nebude existovat žádná protiváha? Neocitneme se v utopickém mírumilovném světě s kolo­niemi ve vesmíru, ale v dystopickém pekle,“ upozornil.

Když jde kosmopolita Nikola Schmidt k volbám

Zjednodušeně by se prý dalo říci, že se zrodí jakási celosvětová Evropská unie. Jednotlivé státy postupem času došly k názoru, že ekonomická spolupráce a sdílená suverenita bude prospěšnější než prostá obhajoba národních zájmů. „EU se také integrovala, protože to bylo pro státy racionální jak ekonomicky, tak bezpečnostně. Kdyby se nám podařilo kosmopolitní autoritu kvůli celoplanetární bezpečnosti postavit, mohla by to být pro lidstvo obrovská příležitost řešit i jiné globální problémy," řekl.

Konec nacionalismu, vstříc celosvětovému humanismu

Někdo by mohl namítnout, že bychom neměli zapomínat na hrdost na vlastní národ, na vlastenectví, jenže podle Schmidta jde o falešný argument. V komentáři který napsal pro čtvrteční Lidové noviny zdůraznil, že si musíme vybrat mezi nacionalismem a humanismem. Inspirací by nám mohl být francouzský policista Arnaud Beltrame, který se v jednom ze supermarketů na jihu Francie nabídl teroristům hlásícím se k Islámskému státu na výměnu za rukojmí. Učinil tak, i když věděl, že ho to může stát život. Bohužel skutečně zemřel.

Svůj život dal v sázku, aniž věděl, zda jsou všichni rukojmí občany Francie. Je velmi pravděpodobné, že mezi nimi byli i občané jiných států. To však francouzského policistu neodradilo od hrdinského činu. Schmidt má za to, že bychom se u Arnauda Beltrama měli inspirovat, překročit stín nacionalismu a zříci se ho ve prospěch ideálů celosvětového humanismu.