Česká armáda vojáky do Pobaltí vyslala v rámci vytvoření čtyř mnohonárodních praporů předsunuté přítomnosti Severoatlantické aliance (EFP Enhanced Forward Presence). NATO tímto opatřením reagovalo na obavy svých východních členů z některých kroků Ruska.

Podle velitele kontingentu Václava Pejchara byl společně s koaličními partnery hlavní náplní mise intenzivní výcvik. Alianční prapor v Litvě byl pod německým velením, kromě českých vojáků se do něj zapojily také Nizozemsko, Norsko, Belgie a Island.

Česká jednotka, tvořená zejména vojáky 41. mechanizovaného praporu, se podle Pejchara nesetkala během svého půlročního nasazení s vážnými problémy. „Díky tomu, že NATO je postaveno na stejných principech a standardech, tak ta spolupráce odpovídá těmto standardům. To znamená, že nejsou žádné problémy v komunikaci, ve společných postupech, postojích,“ uvedl.

S přítomností aliančních vojáků v Pobaltí nesouhlasí Rusko, které se proto podle některých zpráv snaží jejich působení narušit. Nedávno se například objevily zprávy, že rodiny nizozemských armádních letců byly vystaveny obtěžujícím telefonickým hovorům neznámých lidí s ruským přízvukem. „Jsme na toto připravováni a záměrně v operacích používáme ‚hloupé‘ telefony,“ řekl Pejchar. S rodinou mohou vojáci mluvit po pevných linkách a používají také anonymní předplacené telefonní karty místního operátora. K dispozici mají rovněž internet.

Jednotka měla v Pobaltí k dispozici techniku včetně obrněných vozů Pandur. Na její přesun zpět z Litvy se vojáci připravovali několik měsíců. „Prakticky hned po příjezdu byla ustanovena skupina lidí, která na tom pracovala. Přesun se povedl a zvládl přesně na čas,“ řekl Pejchar. Zpět do Česka byla technika přepravena po železnici.

Ještě před přesunem museli stroje očistit kvůli nebezpečí z přenosu afrického moru prasat, který se v Pobaltí a v Polsku vyskytuje. S jeho rozšířením v minulosti úspěšně bojovali čeští veterináři na Zlínsku. Kvůli nebezpečí z opětovného zavlečení nemoci do Česka techniku dezinfikovala odborná firma. Oblečení vojáci vyprali a další materiál ošetřili dezinfekčními prostředky ručně.

Pro Pejchara bylo vyslání do Litvy třetí zahraniční misí, předtím byl dvakrát nasazen v Afghánistánu. Příprava se podle něj lišila především v tom, že v Afghánistánu se musí vojáci připravit na asymetrický, protipovstalecký způsob vedení boje. V případě Litvy se vojáci v přípravě zaměřili na boj proti konvenčnímu nepříteli. „V Litvě to v součinnosti s koaličními jednotkami ukazuje jednotu, že jsme schopni všichni stejně bránit jakoukoli část území NATO,“ uvedl.