Již v únoru britský deník ve svém článku obsáhle informoval o rapidním nárůstu kriminality ve Švédsku v důsledku migrační krize v Evropě. Mezi hlavní trestné činnosti páchané uprchlíky patří sexuální napadení a obchodování s dětmi, drogami a zbraněmi. „Situace se nyní podle zprávy vypracované Národní kriminální službou ještě zhoršila, a zatímco před půl rokem se hovořilo o 50 ‚no go zónách‘, nyní jejich počet narostl na pětapadesát,“ píše Express.

Do těchto oblastí se obávají vyjíždět i samotní policisté, protože místní muslimští obyvatelé před nimi nemají žádný respekt a bez váhání útočí i na ně samotné. Policisté cítí nedostatečnou podporu vlády i dalších úřadů a mnozí z nich dle zjištění Expressu uvažují o změně zaměstnání. „Až 80 % stávajících policistů uvažuje o odchodu od policie. Vedle nedostatečné podpory ze strany státu považují za největší problém nedostatek finančních prostředků,“ uvádí britský deník.

Celý text v angličtině je ZDE.

Tento neblahý trend v rozhovoru pro norský internetový server NRK potvrzuje například policejní důstojník Peter Larsson. „Čelíme velké personální krizi. Mnozí moji kolegové raději volí odchod od policie. Nejsme schopni vyšetřovat obrovský počet trestných činů a nemáme ani čas na běžné záležitosti, které bychom měli řešit. Dramaticky se zhoršily pracovní podmínky, což vede mnoho policistů k přemýšlení o jejich budoucnosti.“

Policisté se při výjezdech do „no go zón“ stávají terčem brutálního násilí. Na policejní vozy házejí mladí přistěhovalci ze zemí Blízkého východu a Afriky kamení či auta přímo zapalují. Za posledního půl roku se situace podle zprávy nazvané „Přehled o zločineckých sítích s velkým dopadem na místní komunity“ jenom za posledních sedm měsíců značně zhoršila a policisté jsou vystaveni násilí, výhrůžkám a dalším nebezpečím. V samotných „no go zónách“ podle zprávy kvete obchod s drogami a násilí.

Za jedno z nejnebezpečnějších měst ve Švédsku je považováno Malmö, které leží v jižní části země. Ve třetím největším švédském městě bylo v průběhu posledních tří měsíců zapáleno více než sedmdesát automobilů. Žhářské útoky se však týkají i dalších větších švédských měst. Vláda však místo řešení těchto problémů raději dotuje neziskovky, které často velmi podivným způsobem propagují přijímání dalších uprchlíků z problematických zemí.

{relatedarticles title="Psali jsme:" articles="392737,425712,408781,401011"}