Podle předsedy sdružení za rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě a jednoho z členů petičního výboru Libora Lukáše petici svými podpisy podpořilo na 17 tisíc občanů. Dolní hranice pro to, aby se peticí museli zabývat zákonodárci přitom činí jen deset tisíc.

Jak Lukáš během svého úvodního slova na veřejném slyšení upozornil, iniciativa má představovat jakýsi „apel“ na zákonodárce k přijetí opatření proto, aby se některé pro stát strategické stavby nedaly blokovat způsobem, jakým se to u dvojice projektů (D49 a D55) podle Lukáše dělo. Zákonodárci by podle něj měli reagovat úpravou legislativy. „Ten krok měl mobilizovat veřejnost a vytvořit jakýsi apel ve společnosti. To se podařilo,“ dodal k věci Libor Lukáš.

Realizaci zmíněných staveb totiž již delší dobu bráni ekologické spolky a aktivisté, kteří se odvolávají na existenci chráněných druhů na územích, kudy mají komunikace procházet. Jedním z oněch vzácných tvorů, který by se v cestě dálnice měli vyskytovat a který se stal i jakousi mediální zkratkou pro celý problém je i hlodavec křeček polní.  

Předseda sdružení za rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě a člen petičního výboru Libor Lukáš (Foto: Jonáš Kříž)

 Soudy sice dávají postupně stavebníkům za pravdu, ekologové ale podnikají další právní kroky a soudy v reakci na ně vystavují tzv. „předběžná opatření“, která stavbu blokují či dočasně brzdí, o čemž ParlamentníListy.cz již dříve informovaly. 

„Ekologické spolky podaly kolem 14 připomínek,“ sdělil k věci na začátku projednávání další člen petičního výboru Lubor Žádník s tím, že stavba podle něj má osvědčení dopadů na životní prostředí tzv. EIA již z roku 2001.

Ekologové nedorazili

Během zhruba dvouhodinového slyšení nezazněl jediný hlas proti, který by se postavil proti návrhu usnesení ve prospěch dostavby obou dálničních úseků. Slyšení sice bylo veřejné. Ekologičtí aktivisté a odpůrci staveb se ale nedostavili.

„Neslyšeli jsme jediný hlas proti. Všichni jsou pro, jediní, kdo tu chybí jsou ti, kdo velice úspěšně brání realizacím staveb,“ sdělil závěrem senátor Jiří Oberfalzer (ODS), který slyšení moderoval.

Zástupci státní správy a firem (Foto: Jonáš Kříž)

Oproti ekologickým aktivistům ale dorazila starostka Strážnice na Slovácku, jedné z moravských obcí postižených dopravní situaci a tím, že dálniční projekty dosud nestojí, Renata Smutná (KDU-ČSL). „Situace naprosto paralyzuje život města. Máme tu dvě středověké brány a mezi nimi projíždějí kamiony,“ postěžovala si emotivně závěrem slyšení. „My to teď nově počítáme. Myslíme si, že je to kolem 20 tisíců denně nejméně,“ sdělila ParlamentnímListům.cz starostka historické obce svůj odhad počtu velkých kamionů, které každý den Strážnicí projíždí. „Hlavně jde o to, že jsou to těžké kamiony. Osobní doprava by se ještě asi dala snést,“ dodala.

„To město má takový zvláštní středověký urbanismus . Domy jsou úplně blízko sebe, nejsou tam žádné větší předzahrádky. Takže ty domy praskají, nedá se větrat. Nedá se přejít silnici. Nedá se přejít do protější hospůdky na oběd v poledne. Prostě ten život tím je strašně až paralyzován a to proto, že ta kultura dnes se odehrává ve veřejném prostoru,“ upřesnila. „Za týden ve strážnici začíná tradiční folkloristický festival a jak Smutná pro ParlamentníListy.cz přiznala kamionová doprava ve městě během kulturních akcí představuje komplikaci. Je to velmi zatěžující a každý občan v tom městě by velmi uvítal ty, kteří by uměli najít to řešení a postavili to,“ dodala Smutná.

Veřejnost téměř nepřišla a ani zainteresovaní ekologové (Foto: Jonáš Kříž)

Podle Lukáše je petice „hlasem mlčící většiny“. Stejný výraz během petičního slyšení použil i ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Zbyněk Hořelica, podle kterého se petici podařilo mlčící většinu nastartovat. „Dnešní setkání pro mě bylo velmi důležité a inspirující. Myslím si, že všichni zástupci centrální státní moci se přihlásili k tomu, že je potřeba změnit legislativu,“ dodal. „Když vám burácí kamion pod okny ve Strážnici kolem strážnických bran každý den od rána do noci, tak si myslím, že je potřebné pamatovat nejdříve na člověka a až potom na živočichy, kteří žijí v okolí například tohoto města,“ upřesnil Lukáš.