BIS vyrazila na obranu „pendrekového paragrafu“. Ale zděšení už zní i z ODS

V ODS se ozval další rebelský hlas. Protentokrát se cílem kritiky stal přílepek k lex Ukrajina, který zasáhl do trestního zákona. A to přidáním „trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc“. „Výsledkem je atmosféra nenávisti a prostor pro sílící pocit, že proti údajným ,zrádcům‘ a ,kolaborantům‘ je dovoleno použití jakýchkoliv prostředků, a to v takové míře, jakou neměl na mysli snad ani Machiavelli,“ napsala členka ODS a senátorka Vladimíra Ludková. „Výsledek? Další kamínek ze stavby jménem demokracie je vyloupnut.“

Projednávání novely zákona zvaného lex Ukrajina dostalo v Poslanecké sněmovně nečekanou dynamiku, když se objevil pozměňovací návrh skupiny poslanců vládní koalice, prezentovaný poslancem STAN Martinem Exnerem.

Návrh zaváděl nový paragraf trestního zákoníku, kterým do kodexu proniká nový trestný čin nazvaný „neoprávněná činnost pro cizí moc“.

Na dotazy poslanců, jak novela trestního zákoníku souvisí s legislativou upravující pobyt uprchlíků na našem území, Vít Rakušan podrážděně vysvětloval, že onen zákon, přezdívaný jako „lex Ukrajina“, přece nese název „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaných invazí vojsk Ruské federace“. Současně ale popíral, že by se nový trestný čin týkal pouze spolupráce s Ruskem.

Jen pár dní před tím Ústavní soud odsoudil samotnou praxi „přílepků“ neboli pozměňovacích návrhů poslanců, majících pochybnou souvislost s projednávaným zákonem. Proces nazývaný též jako „poslanecké kutilství“ je ale stále velmi populární.

Proti schválení přílepku se silně ohradila členska ODS a senátorka Vladimíra Ludková. „Opakovaně odsuzuji styl, který v posledních letech nahradil klasickou politickou soutěž, tedy soutěž ve způsobu, jak řešit věci veřejné. Místo soupeření v tom, jak směřovat rozvoj země nebo obce, se stále více dostávají do popředí útoky v duchu prachsprostého očerňování. Kremloboti, chcimírové, chciválci. Nálepkování zlem,“ povzdechla si Ludková nad kulturou české politiky.

Výsledek je pak atmosféra nenávisti. „Výsledkem je atmosféra nenávisti a prostor pro sílící pocit, že proti údajným ,zrádcům‘ a ,kolaborantům‘ je dovoleno použití jakýchkoliv prostředků, a to v takové míře, jakou neměl na mysli snad ani Machiavelli,“ napsala senátorka.

Jakákoliv kritika je pak podle Ludkové přímou cestou k onálepkování. „Kdokoliv si dovolí nějaký návrh, byť i věcně kritizovat, okamžitě dostane některou z nálepek – kritika je odmítnuta jako pouhý akt nepřátelství a nic víc. Proto se nedivím, že v této ‚válečné atmosféře‘ vznikají návrhy, jako je přílepek v podobě paragrafu 318a k ,lex Ukrajina‘. Ten jde na senátní výbor pro sociální politiku, jehož jsem členem, 14. 1. 2024,“ vypsala Ludková.

Podle Ludkové máme dostatečně silný a nezávislý soudní systém, ale natolik gumová formulace přílepku může mít své důsledky. „Ano, náš soudní systém je nezávislý na exekutivě, ten před rokem 1989 takový nebyl. Ano, i v jiných demokratických zemích je zpravodajská práce proti státu trestná, nicméně to, co se objevilo jako přílepek k lex Ukrajina, má tak nejasnou a gumovou formulaci, že pod ním lze vidět všelicos,“ obává se Ludková.

Podle ní je ovšem volání o nové totalitě předčasné. „Zatím jsou výkřiky o ,nové totalitě‘ přehnané, pokud ale nebudeme pozorní a opatrní při přijímání podobných paskvilů, může změna nastat rychleji, než si teď dokáže kdokoliv představit,“ varuje Ludková.

„I u nás již trestní zákon obsahuje dostatek paragrafů, které mají chránit demokratické zřízení v naší zemi,“ napsala senátorka. „Proto je tento gumový paragraf zbytečný a nebezpečný. Buďme proto velmi opatrní při přijímání podobně zneužitelných opatření. Skutková podstata je konstruována natolik neurčitě, že se může lehko obrátit i proti jejím dnešním předkladatelům,“ dodala.

V dalším příspěvku už byla Vladimíra Ludková o poznání ostřejší. „Sněmovna schválila refresh jednoho z totalitních zákonů, jež komunisté používali k perzekuci nepohodlných názorů, a média stále mlčí,“ varovala Ludková.

Považuje to za následek silného tlaku na společnost. „Můžeme tak v reálu vidět, že když se podaří ‚správně zhysterizovat‘ patřičnou část veřejnosti do stavu určité ‚válečné psychózy‘ s tím, že národ je manipulován nepřátelskou dezinfopropagandou a obklopen vnějšími i vnitřními nepřáteli, málokdo má odvahu se ozvat,“ ukazuje Ludková na změnu ve společnosti.

Ludková ukazuje, že atmosféra křiví páteře i politikům. „Části politiků to samozřejmě vyhovuje, protože tato hysterie kamufluje jejich neschopnost, další se přikrčí, aby je ti první neoznačili za zrádce a zaprodance,“ ukazuje senátorka.

„Výsledek? Další kamínek ze stavby jménem DEMOKRACIE je vyloupnut,“ varuje naléhavě Ludková.

Na vině jsou podle ní i média, která ostudně mlčí. „Co se bohužel ukazuje, je selhání mainstreamových médií, která měla bít na poplach už ve chvíli, kdy se k lex Ukrajina začal lepit paragraf 318a, který je obdobou bolševického paragrafu 98,“ napsala.

Podle zjištění některých novinářů měly na schválení nového paragrafu velmi tlačit tajné služby. Když se po Novém roce začalo o trestném činu neoprávněné činnosti pro cizí moc více psát, reagovala na sociální síti Bezpečnostní informační služba: „O tom, jak zásadní změnu to může přinést, svědčí nebývalá aktivita proruských médií a trollích farem na sociálních sítích,“ komentovala veřejnou debatu o propašované legislativě. Podle zpravodajců o žádné ohrožení svobody slova nejde, jen o nástroj proti zpravodajským operacím Ruska, Číny, Íránu a dalších.

Negativně se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i další senátor z klubu ODS a TOP 09, nestraník Zdeněk Hraba. Předseda stálé komise Senátu pro kontrolu ústavy připravuje s kolegy pozměňovací návrh, který by zmíněný paragraf z návrhu Sněmovny vyjmul.

Předseda senátorského klubu ODS Zdeněk Nytra si chce návrh ještě prostudovat. „Ještě to nemám nastudováno do všech souvislostí a podrobností. Na druhou stranu nesouhlasím s některými názory, že se vracíme před rok 1989. Je totiž důležité vnímat i ty základy právního řádu, tedy že dnes máme zcela jinou ústavu, Listinu základních práv a svobod a nezávislou soudní moc,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz.

Od počátku návrh odmítá někdejší první místopředseda ODS a její dlouholetý lídr v europarlamentu Jan Zahradil.

Za přílepkem stojí kromě poslance Exnera také ministři Pavel Blažek a Vít Rakušan. Ten vysvětloval spěch u přijetí přílepku tím, že některá ustanovení týkající se pobytu ukrajinských uprchlíků končí k 31. březnu, a pokud má návrh ještě projednat Senát a posoudit prezident, dostáváme se pod velký časový tlak.

Ministr vnitra Vít Rakušan poslance ujišťoval, že poslanci navržená novela trestního kodexu má věcnou souvislost s lex Ukrajina, neboť tento zákon nese oficiální název „o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace“, takže pod něj lze věcně zahrnout vše, co se dotýká ukrajinské války včetně případné spolupráce s agresorem.

„Sedmkrát je v úvodních pasážích, v úvodních ustanoveních tohoto zákona zmíněn bezpečnostní zájem. To znamená, že bezpečnostní zájem jako takový, a to je potřeba tady na mikrofon jasně zdůraznit pro zpochybňování toho, jestli tam ty dané věci patří, nebo nepatří, bezpečnostní zájem je definován v samém úvodu zákona. Sběrný zákon týkající se souvislostí, které ta válka vyvolala,“ zaznělo z úst ministra vnitra v Poslanecké sněmovně.

Velké případy, jasní viníci, téměř žádné tresty. ČR to může teď změnit novelou trestního řádu, který se týká neoprávněné činnosti pro cizí moc. Brzy ji bude projednávat Senát Parlamentu ČR. O tom, jak zásadní změnu to může přinést, svědčí nebývalá aktivita proruských médií a… https://t.co/1ecgWrc5EF
— BIS (@biscz) January 6, 2025

Někteří právníci, se kterými hovořily ParlamentníListy.cz, ale podotýkají, že formulovaný text lze vztáhnout nejen na Rusko, ale na spolupráci s jakoukoliv jinou cizí mocností, což za několik let může některé lidi velmi šeredně překvapit.

Přílepek kategoricky odsoudil i lídr opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.

„Nejdřív to bylo vypínáním webů, pak došlo na boj proti dezinformacím a dotování správných médií. Nyní ale vláda přišla s nejbrutálnějším útokem na svobodu slova a demokracii od listopadu 1989. A pokud jí to projde, otevře se cesta k systematické perzekuci nepohodlných názorů,“ napsal Andrej Babiš pro iDnes.

Podle Babiše se jednalo o objednávku tajných služeb. „Před Vánocemi vládní poslanci na objednávku tajných služeb protlačili formou neústavního přílepku nový trestný čin ,neoprávněné činnosti pro cizí moc‘. Až na pět let do vězení může jít člověk za pouhý úmysl(!) ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost nebo bezpečnost Česka,“ varuje Babiš.

A nebude se to dotýkat jen špionů, poukazuje Babiš. „Trestná bude nejen klasická špionáž, ale i šíření dezinformací či mapování rozhodovacích procesů ve veřejné správě, tedy kontrola výkonu veřejné moci. A má se to aplikovat nejen na ČR, ale i mezinárodní organizaci, k ochraně jejíchž zájmů se náš stát zavázal,“ napsal předseda hnutí ANO pro iDnes.

„Nový zákon je tím nejhorším závanem totality od sametové revoluce a je třeba jej jasně pojmenovat. Je to pokus Fialovy vlády umlčet nepohodlné názory, vystrašit veřejnost a upevnit vlastní moc před letošními klíčovými volbami do Sněmovny. Je děsivé, že v roce 2025 jsme svědky zavádění zákonů, na jejichž konci po více než 35 letech od pádu komunismu mohou být lidé znovu zavíráni za názor,“ uzavřel Babiš s tím, že pokud přílepek k zákonu projde jak Senátem, tak i podpisem prezidenta, je hnutí ANO připraveno jej napadnout u Ústavního soudu.

K přílepku se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i senátor ODS Zdeněk Hraba, který k němu měl vážné výhrady. „Až příliš připomíná totiž nejen ustanovení § 98 o podvracení republiky z roku 1961, ale hlavně tzv. výpraskový patent z roku 1854, kdy bylo možné uložit trest i za projevy nespokojenosti. Obávám se až příliš jednoduchého zneužití proti politickým oponentům,“ vysvětluje senátor z klubu ODS. Současná právní úprava podle něj postihuje nebezpečné jednání proti naší zemi dostatečně, stačí jen důsledně vymáhat.

Proti se postavil i senátor klubu STAN Michael Canov. „Jedná se o návrh zákona, který ve svých důsledcích znamená pro mě nepřijatelné omezení svobody slova. Pro svoji vágnost a gumovost by šel použít prakticky na cokoli, nejenže by nepohodlné šlo zavírat za jejich názory v pouhé internetové diskusi, ale zákon by mohl být v budoucnu zneužit i proti jeho dnešním autorům a obhajovatelům,“ řekl pro ParlamentníListy.cz senátor Michael Canov z klubu Starostů a nezávislých.

Canov si rozhodně nepřeje, aby se lidé opět báli vyjadřovat své názory tak, jako tomu bylo před rokem 1989. Proto se podílí na pozměňovacím návrhu, který by tento paragraf z novely lex Ukrajina vyňal.

Vadí mu rovněž forma, kterou poslanec Exner nový trestný čin načetl. V tom se shoduje i s Danielou Kovářovou, která dokonce hovoří o podvodném pokusu novelizovat nesouvisející zákon.

„Tuto zhoubnou politickou praxi opakovaně kritizuje i Ústavní soud, protože vynechává řádný zodpovědný legislativní proces, a vyhýbá se tak námitkám legislativních odborníků,“ řekla ParlamentnímListům.cz Kovářová s tím, že k textu neměla možnost se vyjádřit nejen legislativní rada vlády, ale ani ústavně-právní výbor v Poslanecké sněmovně.

„Ukazuje to, že standardní pojistky demokracie u nás jsou obcházeny,“ obává se bývalá ministryně spravedlnosti. „Postižitelný by byl kdokoliv za cokoliv, navíc i ve fázi přípravy,“ dodává Kovářová.

Kromě připomínek, které zazněly i od jiných, upozorňuje také na fakt, že novela má nabývat účinnosti hned po vyhlášení. „To je v rozporu s legislativními pravidly vlády, a adresátům tak zásadní změny neposkytuje dostatečnou dobu na seznámení s novou právní úpravou,“ poznamenává.

Nový paragraf 318a byl navržen v tomto znění:

(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán

a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,

b) ten, kdo naruší svrchovanost České republiky tím, že na jejím území pro cizí moc sleduje jiného zpravodajskými prostředky, nebo

c) občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt, jež v úmyslu uvedeném v písmenu a) vykonává mimo území České republiky činnost pro cizí moc.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo spáchá-li takový čin ve značném rozsahu, nebo

b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 značnou škodu nebo jiný zvlášť závažný následek.

(3) Odnětím svobody na pět až dvanáct let bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo

b) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na osm až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(5) Příprava je trestná.