Audity Evropské komise zpochybnily nároky Agrofertu na dotace z Evropské unie kvůli tomu, že společnost má nadále ovládat předseda vlády Andrej Babiš. O Babišův „střet zájmů“ se v Bruselu vedou spory po celou dobu jeho působení v politice, v tomto volebním období proti němu na evropské úrovni aktivně vystupovali zejména čeští Piráti.

Nyní se však vede spor, co má pod tyto „zakázané“ dotace vlastně spadat. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozhoduje o rozdělení dotací v ČR, se drží výkladu, že omezení by se neměla vztahovat na tzv. „přímé platby“. Ty jsou vázány na obdělávanou půdu, nikoliv na firmu, která na nich hospodaří. Proto na ně podle SZIF nelze uplatňovat omezení týkající se hospodařících firem.

„Co se týká pravidla o střetu zájmů dle čl. 61 nového finančního nařízení, tak jej Evropská komise na přímé platby neuplatňuje. Tyto platby, které jsou financované z rozpočtu EU, platí Komise bez omezení,“ sdělila mluvčí fondu Lenka Rezková na dotaz webu Seznam Zprávy.

CELÝ TEXT ZDE

Agrofert, jak vyplývá z výroční zprávy za rok 2018, měl čerpat 1,5 miliardy na „provozních dotacích“, což jsou většinou právě přímé platby. Na investiční dotace měl čerpat pouze zhruba čtvrt miliardy.

O dotace pro Agrofert se však začal v Bruselu zajímat europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Ten adresoval Evropské komisi písemnou interpelaci, zda se nařízení EU, omezující čerpání dotací kvůli střetu zájmů, týká i přímých plateb. V odpovědi bylo uvedeno, že se čl. 61 příslušného ustanovení týká i přímých plateb a i ty jsou tedy u osob ve střetu zájmů omezeny.