„Tak jsem konečně sehnal faksimile dopisu, který poslaly ty ‚velké firmy‘ předsedovi vlády s požadavkem na zavedení homosňatků, abych si porovnal jeho skutečnou podobu a text s humbukem, který okolo něj vytvořili čeští presstituté,“ informuje Markvart spolu se snímkem dopisu.

Firmy v něm argumentují pojmy jako „diverzita zaměstnanců“, „rozmanitá, otevřená společnost“ a tvrdí, že rovnost vede k tvořivosti.

Markvart k tomu přidává tři poznámky:

1) Není úplně jasné, kdo vlastně co podporuje, neboť text jasně uvozuje douška „my, níže podepsaní“, kdy je na závěr ke jménu konkrétního pracovníka (od jednatelů a majitelů až po tiskové mluvčí) připojeno logo společnosti. Žádají o to tedy společnosti nebo konkrétní lidé?

2) Společnosti uvedené pod textem nejsou žádní tvůrci HDP. Jedná se o společnosti dovážející zahraniční produkty nadnárodních korporací (Amazon, Hewlett Packard, IBM, Microsoft) nebo společnosti servisní či banky (Citibank a Česká spořitelna). Jediným skutečným výrobcem mezi nimi je Primeros a u toho se jedná, abych tak řekl, hlavně o motivaci obchodní.

3) Ve většině případů se jedná současně i o firmy, uvedené jako sponzoři podporující Prague Pride. I tady se tedy jedná o obchodní zájem, neboť např. Vodafone je generálním partnerem pro rok 2019, Hilton hlavním ubytovatelem, Liftago a Regiojet dopravci.“

„Pokud to rozeberu do důsledků, včetně toho, kde ta, která dotyčná firma nebo korporace daní své zisky, či kolik peněz vlastně české ekonomice přinese, či naopak z ní vyvede, byl bych velmi opatrný při hodnocení jejich ‚přínosu‘ pro Českou republiku. Ostatně u těch nadnárodních a zahraničních společností formulují jejich firemní politiku vůči LGBT jejich korporátní vedení v zahraničí a místní pobočky mají jen málo možností do těchto formulací zasáhnout,“ doplňuje analytik a dodává: „Závěrem chci poděkovat homolobby za zveřejnění dopisu, o kterém média mluvila jen mlhavě. Jsem rád, že v souladu s právem podnikatele na politický projev, judikovaným nově i nálezem Ústavního soudu č. 3212/18 (jelikož, abych citoval Ústavní soud „v daném případě je důvod omezení obchodní spolupráce s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem“), mohu tedy vyhlásit za sebe i za firmu, bojkot produktů a služeb uvedených společností.“