„Opatření na pomoc domácnostem, která v reakci na energetickou krizi přijímají jednotlivé vlády napříč Evropou, jsou výkupným za demokracii,“ cituje Reflex Václava Bartušku.

Ten si dále myslí, že snaha zachránit společenský řád je vlastní celému kontinentu bez rozdílu.

„Řada zemí, vlád, ale i národů dělá věci, které nejsou úplně v jejich naturelu. Obecně evropský sever a západ byl vždycky spíš individualistický, dbal na to, aby lidi sami měli zodpovědnost za to, co dělají a jak se jim žije. Přitom kroky, které dneska dělají vlády evropského severu i jihu, jsou velmi podobné,“ uvádí Bartuška.

Podle něj situaci nepodcenila ale ani vláda Petra Fialy, jen nenašla odvahu k některým rozhodnutím.

Na druhou stranu podle Bartušky premiér České republiky zabodoval, když vyjednal dodávky zkapalněného zemního plynu z nově otevřeného nizozemského LNG terminálu.

„To, že jsme získali podíl v holandském Eemshaven už 10. června letošního roku, to je fakt slušný výkon na zemi, která nemá vlastně žádné plynárenství pod státní kontrolou, kompletně jsme ho prodali před 22 lety,“ řekl vládní zmocněnec, který se podle Reflexu jednání také účastnil.

Vyhráno prý ale není, protože nás čeká ta studenější polovina roku. Sice máme zásobníky plynu naplněny na 80 % jejich kapacity, ale pokud Putin plyn úplně vypne, což nelze vyloučit, spíše to lze předpokládat, tak bude hůř, myslí si Bartuška.

Plnění těchto zásobníků bude váznout a nadcházející zima (míněna ta příští 2023/2024) by mohla být opravdu komplikovaná.

Jednou z možností je pro Českou republiku podle Bartušky stavba terminálu v Baltském moři v místech, kde končí Nord Stream 1 a 2.

„Vedou odtud silné páteřní plynovody OPAL a EUGAL, které vedou k nám, a odtud pak dál na jih a na východ. Terminál tam může být nejenom pro nové spolkové země, Sasko a podobně, ale také pro Bavorsko, pro nás, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, pro Ukrajinu. Je to opravdu velký projekt pro celou střední Evropu,“ myslí si Bartuška, který ale nemůže prozradit nic o konkrétních dohodách, které nyní probíhají.

Z jeho slov je ale cítit, že Česko by mohlo do budoucna počítat s dalším přísunem plynu z „netradičních“ destinací.

Velkým problémem, který je na obzoru, je podle Bartušky rozhodnutí německé vlády převzít v zájmu energetické bezpečnosti země přímou kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť.

„Rosněfť je osobní hračka Igora Sečina. Igor Sečin je jeden z mála lidí, kteří se ještě dostanou fyzicky k Vladimiru Putinovi, z energetiky Ruska je to jediný člověk, který se k němu dostává. Myslím si, že on nebude rád,“ říká Bartuška a pokračuje.

„Vidíte na tom míru eskalace mezi Ruskem a Západem, protože věci naprosto nemožné ještě v únoru, jsou dneska úplně běžné a nejsme zdaleka na konci té cesty.“

Co se týká války na Ukrajině, ani ta se podle Bartušky svému konci neblíží.

„Dneska je 204. den té války (pátek 16. září – pozn. red.), která měla trvat 3 dny, a to je, myslím, pro Vladimira Putina úplně zásadní. Jestli přitom zhuntuje Rusko, přivede ho na mizinu, to je mu jedno,“ je si jistý Bartuška.

„A co se stane s námi? Myslím, že to je mu také úplně jedno, takže počítejme s tím, že se vztahy budou dále zhoršovat, že se asi zastaví ropa a plyn, v jakém okamžiku, to uvidíme,“ dodává.

Bartuška v rozhovoru také přiznal, že pro českého občana je velmi těžko pochopitelná a vysvětlitelná skutečnost, že vyrábíme víc elektřiny, než spotřebujeme a vyrábíme ji levně. A platíme víc než na západě, i když tam jsou výrazně vyšší mzdy.

Na otázku redaktora Čestmíra Strakatého, zda to může být jinak, ale odpověděl vyhýbavě.

„Vlády v Evropě už udělaly tolik nevypočitalených kroků, že vypočítávat, co se může stát, nemá smysl,“ řekl a pokračoval.

„Nyní budou hledat řešení, aby na to vůbec lidi měli, protože představa, že máte třetinu lidí bez elektřiny? To máte hned revoluci“ říká Bartuška.

Na druhou stranu je současná situace podle Bartušky příležitostí uvědomit si, co je opravdu důležité a co má opravdu cenu. Jednou z věcí, která má opravdu cenu, je podle něj i svoboda.

Hodně pesimisticky pak vyznívá jeho poznámka, že pokud budou v příštím roce naší největší starostí energetika a ceny benzínu, tak to bude šťastný rok. Zda měl na mysli možné rozšíření ukrajinského konfliktu, či něco dalšího, zůstává skryto.