Baťova dědička neuspěla ve sporu o náhradu za znárodnění

14.12.2012 11:10 | Zprávy

Jedna z dědiček zlínského podnikatele Jana Antonína Bati definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání Ústavní soud, zjistila ČTK z databáze usnesení. Ministerstvo financí nikdy nevyplatilo za Baťův výrobní a obchodní komplex žádnou náhradu. Benešovy dekrety přitom náhradu předpokládaly. U současných českých úřadů a soudů neuspěli dědicové kvůli tomu, že nedodali vyžádané podklady.

Baťova dědička neuspěla ve sporu o náhradu za znárodnění
Foto: rep
Popisek: Baťa, vnuci, koláž

Ústavní stížnost označila některé požadavky ministerstva za zavádějící, nadbytečné a obstrukční. Dědička vyslovila také domněnku, že až dosud bylo veškeré rozhodování o Janu Antonínu Baťovi a jeho majetku zpolitizované. Dožadovala se objektivního a nestranného přezkoumání případu.

Ústavní soud však nenašel v postupu úřadů a soudů důvod k zásahu. "Právo na spravedlivý proces, jehož se stěžovatelka dovolává, není možno vykládat tak, že by garantovalo úspěch v řízení či že by jednotlivci zaručovalo přímo a bezprostředně právo na rozhodnutí odpovídající jeho názoru," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Stanislavem Balíkem. Žena v minulosti avizovala, že je připravena obrátit se i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Neuspěla u žádného z úřadů

Brazilka se v řízení u ministerstva financí společně s dalšími potomky Jana Antonína Bati domáhala dodatečného stanovení výše náhrady za znárodnění. Ministerstvo řízení zastavilo, protože žádost trpěla neodstraněnými vadami. Městský soud v Praze následnou žalobu zamítl, stejně pak naložil Nejvyšší správní soud s kasační stížností.

Ministerští úředníci po advokátovi dědiců požadovali například plné moci, dále upřesnění identity žadatelů a specifikaci rozsahu majetku, za který žádají náhradu. "Jelikož však tyto podstatné vady žádosti, které brání jejímu projednání, nebyly ani přes výzvu žalovaného odstraněny, byl naplněn důvod pro zastavení řízení," uvedl loni soudce Nejvyššího správního soudu Zdeněk Kühn.

Jan Antonín Baťa (1895 až 1965) byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo. Za jeho vedení továrna i město Zlín vzkvétaly. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.

Po druhé světové válce byl Jan Antonín Baťa v Československu v nepřítomnosti soudem označen za zrádce a kolaboranta. Majetek firmy v Československu byl znárodněn. Většina historiků se dnes přiklání k tomu, že byl Baťa odsouzen nespravedlivě. Před několika lety se Baťa dočkal rehabilitace. Ještě za svého života vedl Jan Antonín Baťa soudní spory také s ostatními členy rodiny. Jejich předmětem byly zahraniční pobočky obuvnického impéria. Spory však prohrál a majetek připadl Tomáši Janu Baťovi, synovi Tomáše Bati.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: adr, čtk

Ing. et Ing. Miloš Nový byl položen dotaz

úspory

Dobrý den, tvrdíte, jak je těžké ušetřit. A můžete mi říci, jak to mají dělat běžní lidé, kterým výdaje rostou, ale mzdy jsou nízké? A nemyslíte, že by stát mohl dost ušetřit, kdyby se zeštíhlil? Nač potřebujeme tolik politiků, ministrů, úředníků atd?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Džamila Stehlíková naříká nad Rakouskem, vůdci Svobodných už prší gratulace

14:00 Džamila Stehlíková naříká nad Rakouskem, vůdci Svobodných už prší gratulace

Výhra Svobodných v rakouských parlamentních volbách v Česku nakrkla jisté okruhy politických komentá…