Již dříve se Pavel Bělobrádek o své nemoci rozpovídal. O zatím neléčitelné nemoci, s níž žije již 13 let, hovoří jako o družce, která ho bude doprovázet do konce života. Podle Blesku může choroba spolu s řadou léků a antidepresiv ovlivňovat jeho psychické rozpoložení. S tím ale Bělobrádek nesouhlasí.

„Choroba na psychiku vliv nemá. Jde o to, že jsem preventivně dostal antidepresiva. Já jsem je jeden čas vysadil, a musím přiznat, že to bylo znát. Já jsem člověk prchlivý, s léky jsem naopak klidnější,“ tvrdí Blesku lidovecký předseda.

Lidé s roztroušenou sklerózou často bojují i s únavou, to si Bělobrádek plně uvědomuje. „Nejsem tak výkonný a plný síly jako mladý a zdravý člověk, na druhou stranu nevykonávám fyzicky náročnou práci. Co mě daleko více unavuje, jsou plané plky a nicnedělání,“ řekl bulváru a popsal, jak po práci odpočívá.

„Když se třeba v devět večer dostanu na kancelář, tak si s některými spolupracovníky sedneme, pohovoříme, popijeme, ale to je tak všechno,“ řekl Bělobrádek. Na jiný relax prý ani čas není, protože obvykle vyráží po osmé hodině a vrací se kolem desáté hodiny.