Dosud se Evropská unie zaměřovala na sankce cílené na jednotlivce. Po pádu malajsijského letadla však uvnitř EU sílí hlasy, které volají po zavedení opatření, která by ruskou ekonomiku bolela o něco více.

„EU se měla rozhoupat už dříve a nečekat na to, až zahyne 300 nevinných lidí. V každém případě je sankce potřeba přitvrdit a přistoupit k vrcholnému kolu, navzdory tomu, že to bude znamenat ekonomické potíže a ztrátu pracovních míst,“ řekl serveru euroactiv europoslanec Jaromír Štětina.

Zbrojní embargo, kapitálové trhy, energetika

Ve hře jsou sankce, které by ruským firmám znemožnily přístup na evropské kapitálové trhy a omezily ruský přístup k moderním evropským technologiím ve zbrojním sektoru nebo v energetice. „Rusové vidí velký potenciál například v těžbě ropy a plynu z mořských ložisek v Arktidě. Ten by mohli využít s pomocí softwarových a hardwarových technologií a dalšího vybavení, které jejich průmysl nedokáže zajistit,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci příklad evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger.

Shoda na tvrdším postupu vůči Rusku mezi členskými státy ale prozatím neexistuje. Příkladem může být otázka zavedení zbrojního embarga. Zatímco Británie, Švédsko a Rakousko a s nimi i Česká republika jsou pro, Francie se staví tvrdě proti. Důvodem je kontrakt na dodávku dvou vrtulníkových lodí třídy Mistral, který země galského kohouta uzavřela s Ruskem v roce 2011. Závazkům chce prý Paříž dostát, za což se na hlavu prezidenta Françoise Hollanda snáší kritika.

Na černé listině nově vybrané ruské firmy

Evropské státy také chtějí podle vzoru Spojených států amerických rozšířit dosavadní seznam jmen, na která se vztahuje zákaz udělování evropských víz a zmrazení majetků v EU. Nově na něm mají být i firmy, jež se podílejí na destabilizaci Ukrajiny.