Prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie po desetiletích zahájí výstavbu jaderných reaktorů. Chce zajistit energetickou nezávislost, dosáhnout klimatických cílů a zároveň udržet ceny elektřiny pod kontrolou. Je to pro Drábovou překvapení vzhledem k ostatním trendům v Evropě?

„Mně spíše překvapovalo, že Francie s obnovou své jaderné flotily tak dlouho váhá. Francie má zkušenost s tím, že jaderná energetika pomůže stabilizovat energetiku jako takovou, zkušenost z prvních ropných krizí po roce 1970. V té době vznikla převážná část té francouzské jaderné flotily, dnes 56 bloků. Ale když říkám, že převážná část vznikla v 70., 80. letech minulého století, zároveň říkám, že ta flotila není nejmladší. A jestliže Francie chce udržet 70 procent nízkoemisní elektřiny, tak to se bude muset velmi otáčet, když to takhle řeknu, protože ty reaktory prostě během dvaceti následujících let začnou odcházet do penze,“ zmínila Drábová, že v ideálním případě by Francie musela obnovit všechny reaktory.  

Co se týče budoucnosti jaderné energetiky v Evropě, ta je podle Drábové momentálně nejasná. Některé státy sice reaktory stavějí, jiné státy však reaktory zavírají. Evropský postoj k jádru mohou podle jejích slov ovlivnit i aktuální vysoké ceny energií. 

„Současná generace jaderných elektráren v Německu doslouží tak, jak je naplánováno, na konci roku 2022, ledaže by došlo k něčemu, co si nikdo, kdo trochu energetice rozumí, nepřeje, to znamená velké nestabilitě dodávek,“ míní Drábová a hovořila o tom, jaké Němci mají s blackoutem zkušenosti. „Tehdy stačila jedna velká kontejnerová loď, která strhla vedení v severozápadním Německu, a ten blackout byl opravdu velmi nepříjemný. Ale co se týká blackoutu obecně. Říkám, aniž bych chtěla strašit, blackout není v současné Evropě otázka, zda, ale kdy, protože ta zdrojová přiměřenost se začíná vytrácet. Fakt jsme to viděli teď na podzim,“ dodala Drábová.