Zákon podle nálezu vychází ze skutečnosti, že oproti kamenným provozovnám je hazard na internetu podstatně hůře kontrolovatelný i nebezpečnější. „A to již tím, že se k internetovým hrám při absenci účinné regulace lze připojit v podstatě odkudkoli, mohou se jich účastnit snadno i děti nebo patologičtí hráči, hry probíhají rychleji a jde v nich o vyšší částky,“ stojí v nálezu.

Podle ústavního soudce zpravodaje Jaromíra Jirsy sporná ustanovení nemají nic společného s cenzurou, ale jde o legitimní a ve světě běžnou úpravu. Poukázal na problematické aspekty internetových her a hazardu obecně, například z hlediska daňových úniků, kriminality či závislostí. „Je to riziková zábava,“ uvedl Jirsa. Je tak podle něj pochopitelné, že stát přijímá opatření proti nepovoleným hrám.

Norma, kterou mají její kritici za cenzurní, platí od ledna. Ústavní stížnost podalo loni v létě 22 senátorů vedených nyní už bývalou senátorkou Veronikou Vrecionovou (ODS) s Piráty a s iniciativou Přichází cenzor. „Respektuji toto rozhodnutí, přestože si nemyslím, že je správné. Společně s kolegy jsme udělali maximum možného, aby internet zůstal svobodným prostorem,“ sdělila ČTK Vrecionová. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše není jasné, jak si ministerstvo blokaci konkrétně představuje.

Ředitel internetového sdružení CZ.NIC Ondřej Filip vytkl soudu, že se nezabýval technickými aspekty – způsobem blokace a možnou kolizí s principem síťové neutrality. „V rámci definice poskytovatele připojení k internetu se soud bohužel spokojil pouze s výkladem MF, podle kterého se blokace bude vztahovat pouze na velké poskytovatele, a ne například na internetové kavárny nebo obce. Případné spory, zda se povinnost blokování vztahuje i na tyto subjekty, pak budou především na soudech. Tyto subjekty tak budou dále žít v právní nejistotě,“ prohlásil Filip.

Podle mluvčího Ministerstva financí Michala Žurovce zapůsobila sama účinnost nové regulace, 90 procent nepovolených provozovatelů už odešlo. Soud dal podle něj za pravdu jeho úřadu, který od počátku ujišťoval, že navržený způsob blokace je užíván v 18 unijních zemích a jeho jediné cíle jsou – ochránit hráče a legální provozovatele, omezit daňové úniky a ochrana mladistvých. Ministerstvo bude před zahájením každého správního řízení žádat nelegálního provozovatele o nápravu. Provozovatele prý na seznam nepovolených internetových her zařadí až v nejzazším případě,.

Poskytovatelé připojení mají ze zákona povinnost blokovat přístup na stránky uvedené v seznamu, který povede Ministerstvo financí. Zatím je prázdný, probíhají správní řízení, která musí předcházet případným sankcím. Ústavní soudci zdůraznili, že proti zařazení na „blacklist“ i proti dalším sankcím se provozovatelé her mohou bránit správní žalobou. Pojistek je dost, míní Jirsa, podle něhož není důvod k obavám ze zneužití zákona.