Diesen nejprve okomentoval to, že mu byl na čas zablokován jeho YouTube kanál. Profesor Drulák se ptal, zda to bylo za to, že publikoval rozhovor s ruským filozofem Alexandrem Duginem. „Nedají vám nějaký pořádný důvod. Prostě vás zablokují,“ řekl, ale zmínil, že to bylo hned poté, co zveřejnil rozhovor s Duginem. Drulák řekl, že interview přitom bylo o moderní politické filozofii a bylo ve velmi „divácky přátelské“ podobě.

Pak přešel k Diesenově knize Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád, která byla přeložena i do češtiny. Zhodnotil, že kniha je psána z realistického pohledu. „Představujete Rusko jako umírněnou mocnost a Putina jako opatrného a předvídavého lídra, který byl vyprovokován k válce expanzí americké sféry zájmů,“ popsal Diesenův pohled.

Diesen pak vysvětlil, že představa Putina jako šíleného a unáhleného je mylná a hlavně, NATO postupuje podle předpokladu, že Putin jedná racionálně a právě proto eskaluje postupně, aby nevyvolalo větší konflikt. Což se neshoduje s mainstreamovým narativem. Podotkl ovšem, že v poslední době žijeme v postmoderním světě, kde si myslíme, že můžeme společensky vytvořit novou realitu. V něm je třeba bránit narativ před fakty.

Doplnil, že v 90. letech jeho slova nebyla kontroverzní a vědělo se, že rozšíření NATO rozdělí Evropu a posune hranici rozdělení na ruské hranice, což bude vnímáno Rusy jako zrada, na kterou budou reagovat. Dokonce i příznivci rozšíření, jako Madeleine Albrightová to uznávali. „Ale její názor byl, že Rusko je stále slabší, a pokud bude konflikt, tak je lepší mít Rusko obklopené NATO, abychom byli ve výhodné pozici,“ uvedl. Uznávaný diplomat George Kennan pak také varoval, že to opět nastartuje studenou válku, ale obviněni budou Rusové za to, že reagují.

Jako nezvratný bod vidí Diesen rok 2014, kdy Západ podpořil převrat vůči Viktoru Janukovyčovi, který změnil nejen Ukrajinu, ale i Rusko. Dle politologa mělo do té doby Rusko eurocentrickou politiku. Po této události se ale začalo porozhlížet východním směrem a došlo k závěru, že se Západem není možný žádný kompromis. Diesen je toho názoru, že Putin se skutečně cítil oklamán u Minských dohod, o kterých např. Angela Merkelová prohlásila, že byly určené jen k tomu, aby Ukrajina získala čas.

Dalším milníkem bylo ale podepsání dohody mezi Ukrajinou a USA o strategickém partnerství v roce 2021. Což Rusko prý vnímalo jako přípravu na to, že by si Ukrajina vzala Krym zpátky silou a Donbas také. A proto také přišel požadavek na bezpečnostní záruky, který byl odmítnut, takže Rusové v roce 2022 zaútočili. Dle Diesena udělal Putin chybu, že útočil s cílem dosáhnout dohody, které USA a Velká Británie zabránily. Což byl také milník, a od té doby se vedla opotřebovávací válka bez jakékoliv diplomacie, kterou Rusko vnímá jako otázku bytí a nebytí.

Drulák ocenil, že se Diesen věnuje i situaci na Ukrajině, kde je prezident Zelenskyj rukojmím jednak Spojených států, ale také domácích „extrémistů“. Upozornil také na rozpor, že Zelenskyj je žid, zatímco část těchto extrémsitů jsou skuteční neonacisté. Politolog připomenul, že ve stejné situaci byl Porošenko, když ukrajinský parlament hlasoval pro Minskou dohodu, ale Porošenko byl pod násilným tlakem extrémistů, aby dohodu zrušil, a tak se i stalo. Následně s 73 % zvítězil Zelenskyj se slibem, že dosáhne mírového řešení. I on byl ale ohrožován výhrůžkami od extrémistů a jejich tlaku podlehl. Diesen souhlasil, že se nejedná o velkou část ukrajinské populace, ale podotkl, že není nutné být velký, když jste ochotni používat násilí. Takže mají de facto právo veta, dokonce i teď. „Nemyslím si, že Zelenskyj je nacista. Myslím, že je pragmatik. Vidí, kdo je silný, a podle toho se přizpůsobí,“ pravil politolog.

Připomenul, že před invazí na Ukrajinu západní média psala o problémech země s nacismem, problém se řešil i na půdě amerického Kongresu a v izraelském a německém tisku. Dnes je ten, kdo na tyto problémy upozorňuje, označován za proruského dezinformátora, i když necituje ruské zdroje, ale právě tyto články. „Narativ musí zvítězit nad fakty,“ konstatoval Diesen.

Rusové podle něho mohou být kritizováni na mnoha úrovních, ale ne na úrovni bezpečnosti. Tedy že Rusko zastávalo postoj, že Ukrajina může být včleněna do NATO, ale pak Rusko také, aby se netvořila umělá hranice. Jako možnou kritiku zmínil, že Rusové zvolili velice maximalistickou pozici místo toho, aby nabídli Zelenskému, který byl pod tlakem Američanů a extrémistů, nějaké ústupky.