Pro vojenskou pomoc východním zemím se většina dotázaných vyslovila jen v USA (56 procent) a v Kanadě (53 procent). Pomoci by nechtěli ani v Británii, v Polsku či ve Španělsku, i když tam bylo ochotných pomoci více než odpůrců, přestože nepřekročili padesátiprocentní hranici.  

Původní text najdete ZDE.

Průzkumu si všiml i komentátor Hospodářských novin Martin Ehl. „Výsledky průzkumu v největších členských zemích svědčí o tom, jak je mezi západní veřejností vnímána případná hrozba ruské agrese. Zajímavé ale je, že elity tento názor nesdílejí. Jen o den dříve zveřejnil server Politico svůj vlastní průzkum mezi padesátkou politiků, plánovačů a analytiků na obou stranách Atlantiku. A z něj vyšlo, že ruský prezident Vladimir Putin je nyní mnohem větším nebezpečím pro Evropu než široce diskutovaný případný odchod krachujícího Řecka z eurozóny,“ píše se v dnešním vydání.

Dle Ehla je patrné, že většina politiků neočekává, že se letos vztahy mezi EU a Ruskem zlepší. Jasným vzkazem je prý i to, že Západ je připraven prodloužit protiruské sankce za agresi Moskvy na Ukrajině.

„Výsledky průzkumu Pew Research Center jistě nepotěší Estonce, Lotyše a Litevce, kteří od loňského roku masově vstupují do armády nebo do jednotek domobrany a připravují rodinám plány na útěk do zahraničí pro případ konfliktu,“ zkonstatoval Ehl s tím, že Rusko považují za největší hrozbu i dvě třetiny Čechů. „Ti také považují naše členství v NATO za spolehlivou obranu. Jenže, jak ukázal i průzkum Pew Research Center, vnímání intenzity nebezpečí a způsobu, jak na něj reagovat, se mezi členy aliance zásadně liší,“ uzavřel Ehl.