Elina Ribakova, spolupracovnice Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku a ředitelka programu mezinárodních záležitostí na Kyiv School of Economics, sepsala pro list Financial Times komentář, v němž žádá západní partnery, aby jednali mnohem důsledněji v uplatňování protiruských sankcí. Navzdory ruskému barbarství, kdy ruští agresoři zasáhli např. velkou dětskou nemocnici v Kyjevě a donutili k evakuaci i děti trpící rakovinou, řada západních firem stále jedná tak, že fakticky pomáhá ekonomicky držet Putinův válečný stroj v chodu, říká.

„Poslední strašlivý ruský útok na dětskou onkologickou nemocnici v Kyjevě na začátku tohoto měsíce vyvolal vážné otázky o tom, jak může země vyrábět rakety a drony ve velkém pomocí západních komponent. Navzdory četným vývozním kontrolám nesou západní společnosti stále velkou část odpovědnosti za umožnění přístupu Ruska ke kriticky potřebným součástkám. Aby byly kontroly vývozu účinné, musíme je (firmy) pohnat k odpovědnosti,“ poznamenala Ribakova, podle které je na jedné straně třeba zpřísnit tresty za obcházení systému sankcí a na straně druhé poskytnout více peněz těm orgánům, které mají na dodržování sankcí dohlížet.

Tresty za obcházení sankcí by se podle ní měly pohybovat i v řádech miliard, pokud to nepůjde jinak, aby firmy skutečně zabolelo, pokud budou obcházet protiruské sankce a přijde se na to.

Ukrajinci si podle Ribakové dali tu práci a identifikovali tisíce prvků, které Rusové využívají při svém válečném běsnění. Prvků, které ruský vojensko-průmyslový komplex získal ze Západu. Konkrétně má jít o 3 638 součástek ve 134 zbraňových systémech. Kanada, Čína, Německo, Nizozemsko, Švýcarsko, Tchaj-wan a USA. To jsou země, z nichž pocházejí komponenty využité při konstrukci dronů Šahíd dopadajících denně na obydlí ukrajinských mužů, žen a dětí. „Tato zjištění potvrzují vlastní ruský výzkum, že jeho armáda je ze 70–90 procent závislá na součástech vyrobených Západem,“ doplnila Ribakova.

Osm ministrů financí ze zemí Evropské unie – konkrétně ministrů financí Polska, Estonska, Litvy, Finska, Švédska, Dánska, Lotyšska a Nizozemí, v textu pro server britského listu The Guardian tvrdí, že sankce ruskou ekonomiku oslabují a jediné, co je potřeba, je v tlaku na Rusko vytrvat a Ukrajinu nadále podporovat.

Ruská válečná ekonomika podle ministrů financí zmíněných zemí naráží na své limity.

„Nezaměstnanost klesla do té míry, že se objevují zprávy, že Vladimir Putin schválil nahrazení věznění nucenou prací. Napjatý trh práce vyvolal tlak na růst mezd, zatímco slabší rubl zvyšuje dovozní ceny a přispívá ke stále vyšší inflaci, a to navzdory snahám ruské centrální banky bojovat proti ní vysokými úrokovými sazbami,“ upozornili ministři.

Agentura Bloomberg v souvislosti s ruskou ekonomikou poznamenala, že ve stávající situaci do značné míry pomáhá z rezerv, které vytvořila v minulosti díky prodeji plynu a ropy. Agresí proti Ukrajině tak Rusové fakticky projídají svou budoucnost.

Ruská ekonomika se navíc drží nad vodou v důsledku přísných restrikcí na vývoz benzínu či cukru.