„Nemyslím si, že můžeme počítat s nějakým dlouhodobým uklidněním, spíš naopak,“ reagoval. Tajné služby podle něj registrují po Evropě stovky, možná tisíce velmi dobře proškolených džihádistů, připravených páchat teroristické útoky.

„Musíme si uvědomit, že naprostá většina těch, kteří tady dosud zaútočili, byli takoví „nadšení amatéři“. To nebyli lidé, kteří měli nějaký špičkový speciální výcvik, jaký mohli dostat od „profesionálů“ z Islámského státu,“ připomněl Visingr. Až tito lidé začnou útočit, pak prý Evropa uvidí, co je to skutečný terorismus.

Vůdci Islámského státu podle Visingra již v minulosti ukázali, že jsou všechno, jen ne hloupí. Když viděli, že v Iráku a Sýrii prohrávají, přesunuli své aktivity do rozložené Libye nebo do Jemenu. Součástí této strategie otevírání nových operačních center podle něj bylo i to, že skutečně dobře proškolené džihádisty poslali do Evropy. Takže tito lidé už zde podle Visingra jsou, možná několik let.

Západní tajné služby podle Visinga tomuto nebezpečí čelí, co to jenom jde. Je prý pravděpodobné, že řada teroristických útoků byla zmařena, aniž by o tom kdokoliv věděl. „Zcela na rovinu, pokud by například nastala situace, že by se podařilo zmařit teroristický útok s použitím chemických zbraní, tak by možná bylo opravdu asi lepší o tom veřejnost neinformovat, aby se nevytvářela zbytečná panika,“ říká Visingr, který nepochybuje, že pokusy o takové „velké“ útoky již nějaké zastaveny byly.

Jenže na rozdíl od tajných služeb, které nejspíš skutečně dělají, co mohou, má prý Visingr velký strach z chování evropských politiků. „Většina evropské politické reprezentace si pořád nechce přiznat základní skutečnost, že Západ je ve válce a že by se podle toho měl chovat,“ říká natvrdo.

Politici podle něj mají od zpravodajců informace, co se děje. „Ale politici zcela evidentně nemají odvahu, odhodlání, nervy či žaludek na to, aby jednali tak, jak by bylo skutečně adekvátní. Ty reakce jsou v naprosté většině případů absolutně neadekvátní,“ varuje.

Moderátor Borek se zhrozil, zda by tedy touto reakcí měla být nespravedlivá internace milionů mírumilovných muslimů, jako to udělaly během druhé světové války USA s Japonci. Podle Borka je taková reakce naprostý nesmysl. „Já bych neřekl, že to je tak nesmyslné. Já si dokonce myslím, že až se nějaký velký spektakulární teroristický útok třeba s tisíci mrtvými nepodaří odhalit a zastavit, až k němu opravdu dojde, tak po tomhle začnou lidé opravdu velmi hlasitě volat a myslím si, že v některých zemích k něčemu srovnatelnému dojde,“ vyvedl jej z omylu analytik.

Podle něj bude taková reakce prostě nevyhnutelná, protože i když většina muslimů je mírumilovných, je nesporným faktem, že prostředí muslimských komunit plodí radikály.

„Pokud se ocitneme v takovéhle extrémní situaci, tak nebude jiná volba než začít nasazovat i takovéto, v rámci jakýchsi obecných morálních pravidel nespravedlivé, ale bohužel v rámci té válečné situace nezbytné, prostředky,“ uzavřel.

Moderátor mu zděšeně namítl, že tohle by byl konec demokracie, jak ji v Evropě známe. Analytik mu opáčil, že ve válečné situaci jsou některá omezení demokracie nezbytná. A znovu připomněl, že i Velká Británie a USA, tyto bašty demokracie, během druhé světové války musely sáhnout k takovým krokům.

Nakonec analytik Visingr dodal, že Evropa si zvykla na život v míru. Když odečteme lokální akce například na Balkáně, žije v míru od konce druhé světové války už více než sedmdesát let. „Nic podobného v dějinách nebylo,“ připomněl. Má však obavy, že příští dekáda už mírová nebude.