Pokud Britové odejdou, nemusí mít lidé z EU speciální status, říká Barbora Čechová, která studovala práva na univerzitě v Exeteru. Studenti ze zemí mimo EU platili na její škole na bakalářském studiu až dvojnásobek školného, jaké platí domácí a občané EU, tedy 18 000 liber ročně (632 000 korun). V takovém případě by pak bylo pro mnoho lidí vzdělání nepřístupné, řekla Čechová ČTK.

V Británii se neplatilo školné do roku 1998, kdy ho zavedla labouristická vláda Tonyho Blaira. Postupně se zvyšovalo a v roce 2012 se v Anglii a Walesu skokově zvýšilo z 3200 liber na 9000 liber ročně (tehdy asi 253 000 korun, nyní vzhledem k oslabení koruny asi 315 000 Kč), což vyvolalo rozsáhlé studentské protesty.

V Británii je nyní na bakalářském studiu 1,8 milionu Britů, 125 000 studentů z EU a 312 000 z dalších zemí.

Oxford školné příští rok měnit nebude

Například Oxfordská univerzita již oznámila, že bez ohledu na výsledek referenda své školné pro studenty z EU v příštím školním roce 2016/17 ještě měnit nebude. Připomíná také, že ostatní zahraniční studenti platí „výrazně vyšší školné“, v závislosti na jednotlivých oborech.

Zahraniční studenti ze zemí mimo EU platí podstatně vyšší školné i na dalších univerzitách. Podle portálu topuniversities.com se může vyšplhat až na 36 000 liber ročně na medicíně. V průměru je to asi 12 000 liber za rok.

Spousta Angličanů si naivně myslí, že jejich školy jsou na takové úrovni, že evropští studenti sem budou jezdit stejně, řekla ČTK Eliška Naegele, která studuje na Londýnské ekonomické škole LSE.

I zvýšené školné je pro Američany levnější než v USA

Jeden z hlavních důvodů, proč sem jezdí studovat Američané, je, že i to zvýšené školné v Británii je pro ně pořád levnější než v USA, uvedla. „Ale Evropané mají jinde v EU školu buď zadarmo, nebo za mnohem méně peněz než v Británii. Určitě to dopad mít bude,“ dodala. Už teď po posledním zvýšení školného spousta studentů jezdí do Skotska, prohlásila v souvislosti s tím, že ve Skotsku jsou vysoké školy pro Skoty a studenty z EU zdarma.

Mohly by se zvednout úroky u studentských půjček

Češi a další studenti z EU si nyní navíc mohou vzít od britské vlády půjčku na školné. „Já mám půjčku. Zajímá mě, jak referendum dopadne, i proto, zda by byly nějaké změny při splácení půjčky,“ prohlásila Barbora Čechová. „Už nyní se různě mění podmínky. Není vyloučené, že by se třeba zvýšily úroky.“

Čechoameričan Chris Samii, který studuje městské plánování na londýnské univerzitě UCL, řekl, že se hodně debatuje o tom, zda by brexit nějak ovlivnil evropské studenty. „Myslím, že by nezvyšovali školné, protože by nejezdilo do Anglie tolik evropských studentů. Finančně by to nedávalo smysl,“ uvedl. „Nikdo se toho moc nebojí, protože si všichni myslí, že vláda bude racionální a nechá to jako doposud. Já se spíš obávám proto, že kdybych tu chtěl zůstat, nevím, co bude – jestli bych musel mít víza.“

Barbora Čechová „doufá a věří“, že Britové nakonec brexit nepodpoří. Ale výsledek bude určitě těsný a v Britech to může vyvolat pocity nevole vůči cizincům a Evropanům, zvláště z východní Evropy, podotkla. Zdůraznila, že nezná nikoho z mladých, kdo by volil brexit, je to spíš otázka starších generací.

Eliška Naegele se domnívá, že „záleží na tom, kde se člověk pohybuje“. Britští studenti humanitních věd jsou spíš pro Remain (Zůstat). U přírodovědných věd, u inženýrů a podobně, je to půl na půl, tam je možná víc lidí, kteří chtějí ven, dodala.