Ekonom úvodem zmiňuje projev estonské „kariéristky“ Kaji Kallasové na německém Tagesschau. „Burcovala za zabavení zmrazených ruských rezerv v EU, opakovala floskuli o tom, že když Putina nezastavíme na Ukrajině, půjde dál, snažila se vypadat státnicky, když opakovala Rooseveltovy citáty. Prostě chce mermomocí to místo komisařky pro obranu, Leyenová totiž ohlásila, že chce být dál předsedkyní Komise,“ uvádí Pavel Šik.

Jenže nikoho v Německu už to asi nezajímá. „Její rozhovor během dopoledne zmizel zcela z titulní stránky, i když ta je plná v rámci výročí Majdanu zpráv z Ukrajiny. Zcela zapadla zpráva, že EU se v zásadě dohodla na třináctém balíčku kosmetických sankcí proti Rusku. Uršula hraje dál svou roli a hned to oslavila slovy, že ‚musíme nadále degradovat Putinovu válečnou mašinerii‘. Jediným zajímavým bodem jsou sankce na tři společnosti z pevninské Číny, přičemž ta se hned ozvala a sdělila, že bude chránit zájmy čínských společností,“ dodává Šik.

„Lidé toho mají plné zuby i v Německu, jak ostatně ukázal i průzkum zveřejněný dnes v Guardianu. Ten byl proveden ještě před pádem ukrajinské Avdijivky, odkud museli ukrajinští vojáci utéct a zanechali tam prý mnoho raněných. V něm stojí, že sotva 10 % Evropanů věří, že Ukrajina stále může porazit Rusko, přičemž loni touto dobou většina Evropanů tvrdila, že Ukrajina musí získat zpět všechna ztracená území. Dvakrát více Evropanů (20 %) předpovídá vítězství Ruska,“ přibližuje Šik.

Průzkum také ukázal, že ve všech zemích bylo nejčastějším názorem (v průměru 37 % respondentů), že válka skončí kompromisním urovnáním. Před rokem hrozilo, že vás za ten názor pověsí, pokračuje ekonom.

Nejvíce hlasů, že by se měl vyvíjet tlak na Kyjev, bylo v Maďarsku (64 %), Řecku (59 %), Itálii (52 %) a Rakousku (49 %). Naopak neradikálnější opačným směrem jsou Švédsko, Polsko a Portugalsko.

Autoři průzkumu napsali, že „lídři budou muset najít nový jazyk, který bude rezonovat se současnými náladami“. Bloomberg píše na hlavní stránce, že válka na Ukrajině se po měsících patové situace obrací ve prospěch Putina, dodává Pavel Šik a závěrem si klade otázku: „Takže změna narativu, nebo přitvrdí?“