Francie hodlá ve svém vydírání podle britského deníku zajít ještě dál. „V případě, že Velká Británie neumožní občanům členských států EU svobodně překračovat své hranice, neměly by podle Francouzů britské banky a další finanční instituce působit v Evropě,“ píše The Express s tím, že pouze Dánsko, Rakousko a Bulharsko sdílí obavy Velké Británie z neomezené migrace a poukazuje na slib britské premiérky Theresy Mayové, která slíbila omezit příliv migrantů z eurozóny.

Neméně svazující jsou také požadavky některých východoevropských států a Řecka, které požadují, aby Velká Británie i nadále přispívala do rozpočtu Evropské unie. „Tyto státy jsou silně závislé na finanční podpoře Bruselu, zatímco státy bývalého Sovětského svazu zase hledají bezpečnostní záruky proti případné ruské agresi,“ píše The Express a konstatuje, že jisté je zatím odmítnutí požadavků Španělska na společné sdílení kontroly nad Gibraltarem.

Celý text v angličtině najdete ZDE.

Britská vláda na výhružné požadavky zareagovala konstatováním, že je Velká Británie světovou ekonomikou a bude mít při vyjednáváních silnou pozici. „Evropská unie se nachází na pokraji další měnové a finanční krize a politického zhroucení. Její úředníci by si měli konečně připustit svá pochybení,“ cituje The Express vládní zdroje a připomíná, že jednání o odchodu z Evropské unie by mohla trvat až dva roky. Premiérka Mayová však již předeslala, že letos jednání otevírat nehodlá.

Někteří evropští politici neskrývají z budoucích vyjednávání své obavy. „Riziko vidím v tom, že nemůžeme najít řešení, které bude vyhovovat Velké Británii i všem sedmadvaceti zemím Evropské unie. Mnoho témat zůstane dál nevyřešených a tento stav v eurozóně a konkrétně ve Finsku na dlouhou dobu negativně ovlivní ekonomický růst,“ uvedl finský ministr financí Petteri Orpo pro zpravodajskou agenturu Bloomberg.

Nepříliš přátelský signál vyslalo vůči Britům také Norsko, když se vyjádřilo pochybovačně o případném vstupu jejich země do Evropského sdružení volného obchodu, které vedle Norska zahrnuje Island, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. „Vpustit do naší organizace tak velkou zemi nepovažuji za dobrý nápad. Takový krok by změnil rovnováhu sil, což není v zájmu Norska,“ sdělila ministryně Elisabeth Vik Aspakerová norským médiím.