Somálská mladá žena Ayan Jamaal Ahmednuurová chtěla v Česku studovat zdravotnickou školu. Trvala však na tom, že chce ve třídě sedět s muslimským hidžábem na hlavě. Školní řády však zpravidla zakazují nošení pokrývky hlavy ve třídě. Mladá somálská žena to považovala za diskriminaci a obrátila se na soud.

Rozsudky pražského městského soudu a Obvodního soudu pro Prahu 10 daly za pravdu škole, ale Nejvyšší soud ČR sídlící v Brně se postavil na stranu studentky.

Poslanci Jaroslav Foldyna a jeho stranický kolega a bývalý ministr kultury Antonín Staněk se zamysleli nad tím, kde by to mohlo skončit. Obávají se, že by to mohlo skončit zborcením naší společnosti, pokud připustíme, aby cizorodé prvky, které nejsou naší kultuře vlastní na našem území zakořenily.

„S bouráním zaběhlých pravidel nevyhnutelně přichází zmatek, se zmatkem násilí, a proto je zachování místních pravidel rozumné nejen pro domácí, ale i pro nově příchozí, protože těch je obvykle méně než místních, a tak by zmatek a násilí odnesli nejvíce. Pokud ale počet nově příchozích přesáhne jistou mez, tak je přirozené, že si začnou prosazovat pravidla svá, jelikož jsou podle nich zvyklí žít, a žijí podle nich nejspíše proto, že je pokládají za dobrá. Pokud si nově příchozí svá pravidla na cizím území prosadí, tak se toto území stává jejich vlastním. Někdy se tomu říká anexe, jindy dobytí, či ovládnutí, nebo možná ještě jinak, avšak ať už tento proces nazveme jakkoli, obyčejně se neobejde bez konfliktů, jež jsou tím prudší, čím jsou soupeřící pravidla rozdílnější. Je proto přirozené, že se obyvatelé každého území vždy dívají na každého nově přišedšího a priori s nedůvěrou, protože neví, co od něj mohou čekat – neví, podle jakých pravidel je zvyklý se chovat a zda tato pravidla nejsou v konfliktu s pravidly v místě zaběhlými. Dříve se takovému chování říkalo zdravý rozum, dnes se nazývá xenofobií a dalšími módními slovy, které mají za úkol zdravý rozum z našich životů odstranit. Dále je rovněž přirozené, že dokud nově příchozí dostatečně neprokáže, že se sžil s místními zvyky, tak nemůže být plnohodnotným členem společnosti se všemi právy, jež z takového členství vyplývají. Musí tomu tak být proto, že s právy jsou spjaty také povinnosti a z nich je akceptování místních zvyků a pravidel povinností základní. Pokud by nebylo, tak by přestala platit jakákoli pravidla a společnost by tak byla uvržena do chaosu a všeobecného násilí,“ napsali poslanci.