Ovšem, jak se říká, „na každém šprochu, pravdy trochu“. V minulém roce Rusko své právo vetovat návrhy ostatních členů Rady bezpečnosti OSN využilo ve dvou instancích. První v souvislosti s rezolucí týkající se dvacátého výročí masakru v Srebrenici. Druhé veto se týkalo vyšetřování katastrofy malajsijského boeingu sestřeleného nad Doněckem.

V souvislosti s aktuálním hlasováním je ovšem třeba připomenout Čurkinova dřívější slova, když prohlásil, že Moskva neplánuje blokovat návrh kandidáta nepocházejícího z východní Evropy.

Čurkin na druhou stranu objasnil ruskou pozici, která spočívá v tom, že kandidát pocházející z jedné ze zemí východní Evropy by měl mít automatickou přednost z toho důvodu, aby byl zachován princip geografické rotace OSN při jmenování nejvyšších představitelů. Takový mechanismus je podle Čurkina spravedlivý, jelikož umožňuje kandidátům ze všech částí světa postupně zastávat nejvyšší post v OSN.

Další otázka, která na Čurkina směřovala, se týkala toho, umí-li si ruský diplomat představit, že by v čele světové organizace stála žena. Čurkin americkou reportérku upozornil na to, že mezi dvanácti kandidáty na nejvyšší post ve světové diplomacii je i několik žen z východní Evropy.

„Je mezi nimi několik velmi zajímavých žen. Domnívám se, že některé z nich mají velmi dobrou šanci,“ uvedl ruský diplomat.

Pozice generálního tajemníka OSN, kterou od roku 2007 zaujímá Jihokorejec Pan Ki-mun, se uvolní na začátku ledna příštího roku. Momentálně se o pozici uchází dvanáct lidí, mezi nimiž je i pět žen. V úterý se deset z dvanácti kandidátů zúčastnilo historicky první televizní debaty na půdě OSN, ve které promluvili o svých prioritách a odpovídali na otázky související s aktuálním světovým děním.