Novinářskou cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2019 obdržel publicista, spisovatel a filmový scenárista Ondřej Štindl. „Ondřej Štindl je publicista, spisovatel a filmový scenárista. Hned po listopadu 1989, ještě během studií na Pedagogické fakultě UK, spoluzakládal Radio 1, původně Radio Stalin, kde dodnes pravidelně vysílá. Jako novinář začínal v Revolver Revue; působil v Lidových novinách, české sekci BBC či časopise Týden; nyní je komentátorem serveru Echo24 a Týdeníku Echo. Dvakrát získal cenu Český lev – v roce 2017 za scénář k seriálu Svět pod hlavou a v roce 2010 za scénář k filmu Pouta. V roce 2012 vydal v nakladatelství Argo svůj románový debut ‚Mondschein‘; pozornost čtenářů i kritiků si získal i jeho druhý román ‚K hranici‘. Letos na jaře vyjde Štindlova třetí próza ‚Až se ti zatočí hlava‘,“ vypočítávají jeho úspěchy na stránce ceny.

„Ondřej Štindl je renomovaný komentátor se širokým tematickým záběrem, vzdělaný, s příjemným nadhledem, ironickým i sebeironizujícím, s osobitým vyjadřováním. O to všechno je dnes značná nouze,“ vyzdvihla Štindla novinářka Libuše Koubská. Předseda Společnosti Ferdinanda Peroutky Martin Groman zdůvodnil, proč cenu obdržel právě Štindl. Věnuje se totiž kultuře a psaní o ní. „Poté, co jsme v minulých letech upozornili jejím udělením několikrát na významnou práci investigativních žurnalistů, tentokrát jsme akcentovali právě zcela zásadní a v českých médiích dnes bohužel dost okrajové téma kultury,“ pravil Groman.

Udělení Peroutkovy ceny bylo trnem v oku Petru Bittnerovi z Deníku Referendum. „Cenu Ferdinanda Peroutky získal komentátor Echo24 Ondřej Štindl, patrně za svůj článek o Gretě Thunberg: ‚Šestnáctiletá postižená dívka – to je skoro ideální charakteristika dnešní hrdinky (snad jenom příslušnost k nějakému utlačovanému etniku by se ještě hodila)...‘

Úplně z toho cítím ten Peroutkův odkaz, plný idealismu, humanismu, nadhledu a odvahy zastat se těch, kdo se postaví silnějším v boji za lepší svět,“ napsal sarkasticky.

„Boj Echo24 za lepší minulost je fascinující,“ přisadil si podnikatel Jiří Hlavenka.

Štindl totiž před rokem napsal komentář „Kýč pro naši dobu“, ve kterém tvrdil, že vozit šestnáctiletou autistku po světě „může sloužit tak nanejvýš k loudění afektovaných reakcí, uspokojení potřeby publika se lacině dojmout nad vlastním dojetím“, čímž zřejmě Bittnerovi šlápl na kuří oko. Také v komentáři pravil, že nedospělost Thunbergové dobře ladí s nedospělostí dnešní společnosti a s její závislostí na denním přísunu laciných emocí.

Svého kolegy z Rádia 1 se zastal moderátor Jeroným Janíček: „Ondřej Štindl získal Peroutkovu cenu právem, za mnoho jiné a nezpochybnitelně kvalitní novinářské práce. Svou ironií leckoho může štvát, ale jde o mimořádně talentovaného spisovatele i novináře, mimo jiné i autora několika knih a scénáře k filmu Pouta. Stál také u zrodu mého mateřského rádia, do jehož DNA vložil vtip a nadhled, ale také skvělou hudbu (vždycky jsme hráli jen to, co jsme uznali za vhodné). Soudit ho podle jediného článku, v němž se mě citovaná věta také dotkla, není fér.“ Na to ovšem Bittner odpověděl, že Štindla nesoudí za jeden výrok, ale pochyboval, že by jeho autor měl nést „Peroutkův odkaz“.

„Já o tom naopak nepochybuji, jakkoliv mě výše uvedený text nazlobil. Pokud vím, tak cenu uděluje Společnost Ferdinanda Peroutky, v níž figurují i lidé, kteří znají detailně Peroutkovo dílo, včetně jeho vnučky Terezie Kaslové. Neocenili by někoho, kdo by Peroutkův odkaz ‚neunesl‘. Tím jsem si jist,“ prohlásil Janíček.