V roce 2015 německá kancléřka Angela Merkelová rozhodla, že se uprchlíkům mířícím do Evropy otevřou německé hranice. A od té chvíle EU řeší otázku, zda by bylo možné uprchlíky a migranty mířící na starý kontinent nějak přerozdělit. Především Řecko a Itálie, pohraniční země EU s námořní hranicí, totiž opakovaně volají, že se nezvládají postarat o rostoucí počet příchozích a že je třeba uprchlíky a migranty rozprostřít po celé EU.

Proti tomuto principu se rázně stavěly země Visegrádské čtyřky – Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko. Princip přerozdělování uprchlíků a migrantů podle kvót odmítaly z několika důvodů. V prvé řadě zdůrazňovaly, že musí mít kontrolu nad tím, koho vpustí na své území. Upozorňovaly také na případy uprchlíků a migrantů, kteří se objevili v Česku nebo v Polsku, ale dlouho se tam nezdrželi. Odešli do Německa.  

Jestliže by se podobně zachovala většina migrantů a uprchlíků, princip kvót by ztratil smysl.

Většina států však středoevropské země přehlasovala a princip kvót byl schválen. Česko však odmítalo na základě kvót migranty přijímat a ústy stávajícího předsedy vlády Andreje Babiše to odmítá dodnes.

„Právně čistý krok zpětně hodnotím jako, mírně řečeno, nechytrý,“ uvedl dnes Oettinger. „Toto vnucené většinové rozhodnutí jen vyztužilo odmítavý postoj některých států,“ doplnil někdejší německý ministr vnitra  Thomas de Maiziere. „Máte nás za prosťáčky boží. Je to, jako kdybych si pozval na mejdan každého, kdo chce a může přijít, a pak přikázal kamarádům: jsou vaši. A nazývat to solidaritou a evropskými hodnotami považuji za poťouchlý německý humor,“ vzpomenul německý exministr na slova znějící tehdy od kolegů z V4.