Coby bývalý ředitel dvou nemocnic byl Prymula vyzván ke komentáři, jak mohlo dojít k tak zásadnímu pomýlení, že odběr krve, na který přišla pacientka, vyústil až k zákroku vyvolání potratu: „Musím říci, že budu trochu spekulovat. Oficiální závěry toho, proč k tomu došlo, ještě nejsou k dispozici. Bulovka je nepochybně nemocnice, která má standardy péče takové, aby se toto nemohlo stát. Je to nemocnice akreditovaná, tedy jednoznačně muselo dojít k nějaké lidské chybě. Jak to tak bývá, ta lidská chyba nepřichází sama, těch chyb muselo být několik, určitě se muselo zmýlit několik lidí,“ uvedl Roman Prymula k záměně pacientek ve Fakultní nemocnici Bulovka.

„Tohle je obecně největší strašák zdravotníků: aby nedocházelo k chybám, že zamění třeba operovaný orgán, končetinu apod. Samozřejmě primárně musím operovat toho správného pacienta. Pokud budujete pověst své nemocnice, tak je to nesmírně složitá záležitost, a takováto jedna věc dokáže pověst pokazit na desítky let dopředu,“ pokračoval exministr zdravotnictví v pořadu Interview ČT24.

Na dotaz, jak mohlo dojít k záměně pacientek, zmínil hlavně jazykovou bariéru při lékařském zákroku: „Je to určitě pochybení lékařů. Nešťastnou shodou je, že šlo o dvě cizinky, obě nebyly příliš jazykově vybavené, ta komunikace je složitější, a proto měla být ta verifikace jiná,“ uvedl, že lékaři měli klást velký důraz na ověření pacientek a účel jejich návštěvy.

„My jsme tu historicky neměli ani zdaleka tolik cizinců, jako máme teď, a je nutné, aby ta jazyková komunikace byla na určitě jiné úrovni,“ dodal s tím, že namístě je, aby vždy byl k dispozici překladatel, aby pacient byl o všem informován v jazyce, kterému rozumí.

Je podle Prymuly radikální krok kvůli záměně a poškození zdraví pacienta pomýšlet na odvolání ředitele příslušného zdravotního zařízení? „Musí to vycházet z nějaké reality, ne jenom z jedné skutečnosti, která se dostala na povrch. Ta chyba skutečně nastat může, je to tragická chyba, ale to ještě neznamená, že musí být odvoláván přímo ředitel. Pokud se ale ukáže, že to byla chyba systémová, že není prověřována identita pacienta, tak to je skutečně záležitost, která by se měla řešit a měla by mít dopady na nejvyšší články té nemocnice,“ míní lékař.

Ministerstvo zdravotnictví coby zřizovatel Fakultní nemocnice Bulovka podle Prymuly není tím pravým orgánem, který by měl vyšetřit, co se skutečně stalo.

Následným tématem byl vzestup černého kašle. Momentálně je v Česku 5 297 případů. „To, co překvapilo, je obrovský rozsah té epidemie. V tuto chvíli je zřejmé, že budeme nad čísly, která tu byla před šedesáti lety. V podstatě se dá říci, že z těch parametrů, které jsou tu v tuto chvíli k dispozici, se asi dostaneme přes deset tisíc.

Zastaví se to v momentě, kdy ta populace bude mít dostatečnou imunitu. Ukazuje se, že je tu velký prostor u některých věkových kategorií, kde ta imunita není ideální. Je to kategorie 15 až 19 let, jsou to adolescenti, kteří byli očkováni až po roce 2007. To je hranice, kdy jsme ještě používali celobuněčnou vakcínu, od té doby ta vakcína není zřejmě tak imunogenní, jak bychom potřebovali,“ dodal epidemiolog Roman Prymula.

„Tam, kde nás to ale velmi trápí, je kategorie kojenců, tady je opravdu riziko, že někdo zemře, v okolních zemích se to už stalo,“ uvedl a rodičům doporučil narozené dítě v prvních měsících maximálně izolovat, dokud nebude moci být očkováno. Doporučil, aby se naočkovali i členové rodiny.

Mnohem účinnější je podle jeho slov očkování těhotných žen. „V třetím trimestru je můžeme naočkovat. To je věc, která v České republice vůbec není plošně využívána. Proočkovanost těhotných máme 1,5 procenta,“ uvedl lékař Prymula, že v západních zemích se pohybují na téměř 80 procentech očkovaných těhotných žen. „To je asi hlavní problém, kdy potřebujeme dělat mnohem větší osvětu, než děláme,“ doplnil epidemiolog.