Ramadaniová vyrůstala v rodině albánských muslimů, islám však po příchodu do Německa opustila a vstoupila ke křesťanským demokratům Angely Merkelové.

Žádný německý aktivista to neřekne ze strachu, že jej označí za nácka

Ramadaniová odpovídala například na otázku, proč tak málo německých feministek reagovalo na sexuální obtěžování žen během silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a v jiných městech. Prý to souvisí s tím, že všechny významné feministky v SRN jsou německého původu. „Drtivá většina německých feministek se snaží odvést pozornost od těchto událostí tvrzením, že sexismus není jenom záležitostí muslimů, ale je rozšířen i mezi německými muži. Já se naproti tomu domnívám, že sexuální útoky na ženy, jichž se dopustili muslimští muži, plně odhalily jejich hodnotový svět. To by ale žádný německý aktivista takto neřekl z obavy, že bude označen za ‚pravičáka‘ nebo ‚nácka‘. Já naproti tomu mluvím od začátku otevřeně a nazývám věci pravým jménem,“ uvedla aktivistka.

Sama si nicméně myslí, že existence multikulturní společnosti není vyloučena. Důležitou podmínkou podle ní ale je, že zástupci různých kultur si musejí vycházet vstříc a spolupracovat. Sama pochází z muslimského prostředí. Vyrůstala v albánské muslimské rodině, jako dívce jí byly vštěpovány stejné hodnoty a modely chování jako dívkám v Saúdské Arábii.

Byla jsem vedena k tomu, že jsem méněcenná. Zato můj bratr se měl jako v ráji

„A jako žena to pociťuji obzvlášť dramaticky, protože jsem byla vedena k tomu, že jsem méněcenná a musím se ve všem podřizovat mužům. Můj bratr se měl naopak jako v ráji, byl neustále preferován. A s tímto pocitem privilegovanosti vyrůstají všichni muslimští muži. Mnozí si myslí, že si mohou vzít všechno, co uvidí. Já naopak tvrdím, že muslimové, kteří přijdou do Německa nebo kamkoli jinam do Evropy, se musejí otevřít okolní společnosti. Dokud to nenastane, nemůže soužití muslimské a nemuslimské kultury fungovat,“ myslí si Ramadaniová.

Za důležité považuje posílení pozic muslimských žen v rodinách. „Musíme se starat speciálně o jejich vzdělání, aby uměly jazyk, byly samostatnější. Dnes je to tak, že když jde například taková muslimská rodina na úřad, tak tam horko těžko komunikuje pouze muž, zatímco žena mlčí. A tyto modely chování se potom v rámci muslimských rodin předávají i na děti. A jsou to zase ženy, které přebírají výchovu dětí. Integrací muslimských žen do společnosti zároveň integrujeme i budoucí generace,“ vysvětlila s tím, že muslimským ženám je možné například uložit, aby navštěvovaly jazykové nebo jiné podobné kurzy. „Ale musíme s tím začít hned teď. Pokud ten okamžik znovu propásneme, situace se v příštích desetiletích ještě zhorší, protože se jejich postoje stále více radikalizují,“ varovala.

Důležité je, aby muslimským ženám někdo ukázal, že mohou opustit dům

Na otázku, zda by nechodily muslimské ženy na takové kurzy pouze pro formu, ale doma by se vrátily k tradičnímu rozdělení rolí, připustila, že k tomu také bude docházet. „Jde ale o to těmto ženám ukázat, že mají možnosti, jak ten koloběh opustit. Důležité ale je, aby byly posíleny a aby jim někdo ukázal, že existuje i život mimo tradiční role, že mohou opustit dům, zajít někam s kamarádkami, prostě z našeho pohledu úplně samozřejmé věci,“ vysvětlila.

Podle Ramadaniové také nic, co souvisí s islámem, nesmí být kritizováno. „Pokud bychom si to sami zakázali, ocitneme se v situaci, kdy už nebude integrace muslimů do společnosti nikdy možná. Vždyť přece musí být možné rozlišit, jestli je kritika muslimů motivována rasisticky, anebo věcně, když se dopouštějí nějakých trestných činů. Sama odmítám rasismus, ale když kritizuji nešvary muslimské komunity, jsem okamžitě ocejchovaná jako rasistka,“ posteskla si na současnou atmosféru panující v Německu.