Kumazawa na svého potomka zaútočil kuchyňským nožem po hádce. Čtyřiačtyřicetiletý muž po bodných zraněních do hrudníku silně krvácel a po převozu do nemocnice zemřel. Kumazawa, který byl velvyslancem v Česku v letech 2005 až 2008, policii sám přivolal na místo činu.

Kumazawa už dříve vyšetřovatelům řekl, že jeho syn nevycházel z domova a vůči rodičům se choval násilnicky. Důvodem podle něj mohlo být to, že byl na prestižní střední škole šikanován.

Po vystudování střední školy žil syn nějakou dobu sám v jiném bytě, letos koncem května se ale nastěhoval zpět k rodičům. Kumazawa řekl, že se syna bál. Otec se synem se 1. června ošklivě pohádali a Kumazawa na svého potomka vzal nůž.

Krátce předtím, než Kumazawa syna zabil, Japonskem otřásl jiný útok, při němž padesátiletý muž napadl nožem školačky na autobusové zastávce. Dva lidi usmrtil a 17 zranil.

Kumazawa podle červnových zpráv japonských médií vyšetřovatelům řekl, že útok na školačky ve městě Kawasaki jižně od Tokia zvýšil jeho strach ze synova násilnického chování. Útočník z Kawasaki byl stejně jako Kumazawův syn středního věku a prakticky nevycházel ven z bytu. Krátce po činu spáchal sebevraždu. Dnes u soudu ale obžaloba ani obhajoba útok nožem na školačky v Kawasaki nezmínily.

Uvedené dva násilné činy v Japonsku znovu přitáhly pozornost k fenoménu takzvaných hikikomori, což jsou lidé, kteří se uzavírají před společností a měsíce až roky nevycházejí z domova.

Podle průzkumu, který zveřejnila v březnu japonská vláda, je v Japonsku ve věkové skupině od 40 do 64 let více než 610.000 hikikomori. Skupiny, které vznikly na podporu hikikomori, zdůrazňují, že většina těchto lidí není násilnická, jak z některých ojedinělých případů z poslední doby část veřejnosti vyvozuje.

Hideaki Kumazawa působil od konce 60. let na japonském ministerstvu zemědělství, v roce 2001 se stal tajemníkem. Z resortu odešel o rok později po kritice ohledně opatření proti nemoci šílených krav. Následně se v roce 2005 stal japonským velvyslancem v ČR.