„Zažili jsme nejrůznější krize. Covid, ruskou agresi na Ukrajině, která měla za následek určitý hospodářský útlum,“ začíná svůj dnešní komentář ke společenské atmosféře před volbami do Evropského parlamentu Rouček, který shrnul zásadní témata, co budou v nadcházející kampani rezonovat. „Celkem je nás 450 milionů ve 27 zemích,“ připomíná počty lidí, kterých se volby budou týkat.

Jak ukazuje příklad Itálie, další roky budeme řešit podle Roučka i uprchlickou krizi. „To jsou hlavní problémy, se kterými se musí Evropa potýkat,“ uvedl. Jmenoval i klimatickou krizi. „Máme rekordní teploty. Jak ukazují uplynulé tři měsíce, jižní Evropa hoří. Neustále máme požáry od Řecka, přes španělské ostrovy, Chorvatsko, Itálii, atd.,“ uvedl s tím, že důležitá je zejména celosvětová reakce. „Tento týden byla ve Francii naměřena teplota 44 stupně a každý rok se zvyšují. Koneckonců vidíme stav i v Kanadě, a to v odlehlých částech, kde to nikdo nečekal. Všichni musíme reagovat. To by měly být hlavní okruhy a obsah příštích voleb,“ dodal.

Upozorňuje na to, že volby jsou brány kromě velkých témat i jako vyrovnávání mezistranických účtů, testuje se politická a volební atmosféra před parlamentními volbami v jednotlivých státech. „Testuje se atmosféra i u nás. Na podzim 2025 budou i volby do českého parlamentu. Takže to je situace, ve které se nachází Evropa jako celek,“ konstatoval.   

Nápor uprchlíků budeme zažívat i v dalších desetiletích

Velké téma bude bezpečnost a ochrana hranic. V roce 2022 se hranice EU pokusilo překročit na 330 tisíc migrantů. Informace zveřejnila agentura Frontex. Většina má končit v Německu a Němci musí hledat přístup, jak podmínky zpřísnit. Reagují ovšem všechny země, každá jiným způsobem.

„Uprchlický problém s námi bude i do budoucna, a to nejen v Evropě. Když se podíváme na americko-mexickou hranici. Když se podíváme na miliony uprchlíků, které se valí ze střední a jižní Ameriky do Spojených států. Je to něco podobného, co zažívá střední Evropa,“ uvedl Rouček.

Řešit problémy chudoby a občanských válek světového jihu se nedaří. „Obávám se, že během následujících let a desetiletí budeme prožívat nápor na naše hranice. Když v Itálii byla předchozí vláda vedená demokratickou stranou, byli to lidé jako Matteo Salvini z Ligy nebo dnešní premiérka Meloniová, kteří vládu kritizovali, že nic nedělá. Nyní jsou oni ve vládě a člověk by předpokládal, že počty uprchlíků půjdou dolů. Jenže co se děje? Za poslední rok předchozí vlády přišlo do Itálie asi 44 tisíc uprchlíků, nyní je to jen v letošním roce asi sto tisíc,“ zhodnotil. „Ukazuje to, že populistická rétorika, kterou slyšíme i u nás víc a víc i od Andreje Babiše, Okamury atd. možná získává nějaké politické body, ale neřeší problém. Ten je potřeba řešit aktivněji a razantněji. Jak spoluprací se zeměmi na druhé straně Středozemního moře, tak větší ochranou našich společných hranic. Je to zdánlivě jednodušší na pozemní hranici,“ dodal.