Českou televizí a pochvalou začíná Petr Žantovský nejnovější přehled mediálních zajímavostí posledních sedmi dnů. Pochvalu si od něj za článek s titulkem „Česká televize si může za kritiku často sama, v mnohém nestranná rozhodně není“ vysloužil komentátor Reflexu Viliam Buchert. „Z komentáře bych vybral několik tezí, které velmi charakterizují autorův postoj k věci a jsou pro mě důvodem k pochvale. Například ke koncesionářskému poplatku správně píše, že to není žádný poplatek, ale v podstatě daň uvalená na všechny, aniž se rozlišuje mezi těmi, co se dívají, a těmi, co se nedívají na Českou televizi, Všichni jsou povinni ze zákona ji financovat, jde v podstatě o sekundární daň. Této konstataci se mainstreamová debata hodně brání, přitom je naprosto přesná. Je dobře, že to říká i komentátor mainstreamového média, navíc pravicově tendujícího Reflexu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Líbí se mu i mezititulek „Pouhá hra na nestrannost“, pod nímž Viliam Buchert na příkladu amerických prezidentských voleb či brexitu ukazuje, že si Česká televize na nestrannost jen hraje. „Do podstatných pořadů v hlavních vysílacích časech zve hosty, co drží názor, který sama prosazuje a který je nějakým definovaným způsobem mainstreamový, doporučený nebo jediný povolený, a ti ostatní se objevují v méně sledovaných pořadech. Pak tvrdí a dokladuje to vysílanými minutami, jaké poskytla i druhé straně, že má vyvážené vysílání, že je zcela nestranná a otevřená. Pan Buchert tím obnažuje tradiční Andersenovu pohádku o císaři, který je nahý. Česká televize jen vrší samé lži o sobě samé a pouze vyhledává omluvy vlastních chyb. Už je to defenzívní politika. Myslím, že v ČT už chápou, že jsou na mušce nejen kritiků, jako jsem třeba já nebo pan Buchert či další, kteří se zabývají politikou České televize, ale že jsou na mušce celé české veřejnosti,“ myslí si mediální analytik.

Návod, jak je možné Českou televizi zbavit její moci

Rád by v této souvislosti upozornil na nedávno vydanou knihu bývalého obchodního ředitele České televize Martina Švehly s názvem „Mafie v České televizi aneb Jak zprivatizovat ČT“. „Kniha pojednává o tom, jak je možné s Českou televizí, která na jakoukoli kritiku na svou adresu reaguje nedůtklivě, politicky zatočit. Martin Švehla, novinář a také vysokoškolský pedagog, který byl dlouho i mluvčím České národní banky, vystavěl takovou románovou fikci, která ale jako by fikcí nebyla. Je to hodně blízko realitě, zachází to i s čísly z ekonomiky a podobně. A staví konstrukci, jak je možné Českou televizi zbavit její moci. Tedy nechat jí jeden zpravodajsko-edukační kanál, snížit jí rozpočet na příslušný zlomek, omezit reklamu i veškeré komerční aktivity,“ popisuje Petr Žantovský.

Připomíná, že už koncem devadesátých let se otevřela debata o tom, že by privátní televize dokázaly veřejnou službu a veřejnoprávní obsahy dělat levněji a stejně kvalitně jako Česká televize za neskutečné miliardy. „Martin Švehla kolem toho vytvořil fiktivní příběh, který naplnil až realisticky vyznívajícími peripetiemi a souvislostmi. Nerad bych, aby to vyznělo jako píárko, ale tu knihu bych doporučil každému, kdo se zabývá otázkou České televize, jako studijní materiál, jak to také lze. Protože všechno, co tam pan Švehla píše, je za určitých politických okolností velmi pravděpodobné. Myslím, že si pánové ve vedení České televize začínají uvědomovat, že se k tomu blíží, že už není ta situace roku 2000, kdy byli na koni a kdy se zcela bezostyšně zmocnili veřejnoprávního média, jeho miliard a v podstatě je ukradli veřejnosti a začali vysílat svoje obsahy, zájmy i priority bez ohledu na to, co veřejnost chce, nebo nechce. Dnes je doba jinde, není rok 2000, a jestli si to někdo myslí, tak je docela mimo,“ poznamenává mediální odborník.

Je třeba se zamyslet nad Otázkami Václava Moravce

Imponuje mu, že si skutečnou situaci ČT uvědomuje velice dobře i komentátor Reflexu Viliam Buchert. „Zacituji ještě pár vět z jeho komentáře, například: ‚Česká televize by měla být daleko více kritická třeba v otázkách nenávisti a antisemitismu, které do světa vytrubují Palestinci, oblíbený to národ všech veřejnoprávních televizí a neziskových organizací celého světa.‘ Nebo také: ‚Zamyslet by se ČT měla nad Otázkami Václava Moravce, které s vyvážeností nemají dlouhodobě nic společného.‘ A poukazuje na to, že tam dlouhá léta byl jakoby náhodou téměř každotýdenním hostem pan Pospíšil. Z jakého důvodu, to pan Buchert nepíše, ale myslím si, že většina insiderů to ví. A upozorňuje na spoustu dalších a dalších příkladů, kdy Česká televize nebyla zcela zjevně nestranná a zcela zjevně hrála do karet nějaké jedné názorové skupině,“ připomíná Petr Žantovský.