Desetina české veřejnosti se kloní k názoru, že by se země měla vrátit k parlamentní volbě prezidenta. Jen osm procent dotázaných by pak prezidenta chtělo volit prostřednictvím širšího shromáždění volitelů.

Podle názoru 42 procent respondentů nezáleží na tom, zda kandidát na nejvyšší ústavní funkci v současnosti je, byl, či nikdy nebyl zapojen do politiky. Dvě pětiny oslovených soudí, že by se prezident měl věnovat řešení i konkrétních otázek, nicméně jen ve výjimečných případech.

Téměř 60 procent lidí si myslí, že prezident by měl mít možnost zasahovat do činnosti vlády, ale v omezené míře. Více než pětina dotázaných je přesvědčena, že prezident nemá do činnosti vlády zasahovat vůbec, naopak 13 procent Čechů by řízení vlády předalo přímo do rukou prezidenta. Více než tři pětiny (63 procent) veřejnosti souhlasí s tím, aby prezident jmenoval ministry na základě doporučení budoucího premiéra. Přibližně stejný podíl respondentů se přiklání k názoru, že by prezident vůbec neměl jmenovat ministry (12 procent), a naopak, že by měl jmenovat ministry pouze na základě vlastního uvážení (13 procent). Většina lidí se podle CVVM přiklání k tomu, že prezident se má v zahraniční politice angažovat v souladu se směrem udávaným vládou.

Ve veřejnosti rovněž převládá názor, že současný rozsah pravomocí hlavy státu se nemá měnit. Zachovat je chce 58 procent lidí, 19 procent rozšířit a 16 procent omezit.

Právo samostatně rozhodnout o udělení amnestie nebo milosti a udělovat státní vyznamenání přiznává prezidentovi polovina oslovených, zatímco 38 procent Čechů by tuto pravomoc podmínilo souhlasem jiné politické instituce. Téměř tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že prezident by mohl rozpustit Poslaneckou sněmovnu a vypsat nové volby pouze ve výjimečných případech vymezených ústavou, podle desetiny kdykoliv uváží, že to vyžaduje politická situace.

Polovina respondentů míní, že prezident by měl mít i nadále právo odmítnout Parlamentem přijatý zákon, ale jeho veto může Sněmovna přehlasovat. Absolutní veto bez možnosti přehlasování by hlavě státu dalo 29 procent občanů, zatímco deset procent účastníků průzkumu by takovou pravomoc prezidentovi nedalo.

Více než čtvrtina občanů (28 procent) se domnívá, že by prezident měl mít pravomoc samostatně jmenovat a odvolávat rektory veřejných vysokých škol a jmenovat profesory, zatímco dvě pětiny (41 procent) si myslí, že by tak měl činit pouze se souhlasem jiné politické instituce. Pětina oslovených vyjádřila názor, že by to vůbec nemělo být pravomocí českého prezidenta.