Jak je to s postavením zaměstnanců v českých fabrikách? Matěj Stropnický na Facebooku napsal, že na práva zaměstnanců se v této zemi kašle jako na máloco. PL.cz se zeptaly, jaké jsou v tomto ohledu zkušenosti Milana Šubrta, předsedy Asociace samostatných odborů v Libereckém kraji. Ten se nejdříve věnoval mediálně propírané kontrole inspektorátu práce ve firmě v Krupce, které se zúčastnil právě Matěj Stropnický a hlavně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Jsme pro, aby tyto kontroly probíhaly. Ale měly probíhat už dávno. Na inspekci práce chodí stovky, či dokonce tisíce podnětů. Ale proč začali chodit až teď, tři měsíce před volbami? Ale je to správně, kontroly by se měly dělat nejen před volbami, protože řada zaměstnavatelů zákoník práce porušuje a lidé se bojí,“ konstatuje odborář.

„Že se zlobí kvůli kontrolám někteří zaměstnavatelé – no tak zlobí se ten, kdo to nemá v pořádku,“ myslí si. „Nedostatků je však velké množství, a kontroly jsou potřeba a měly by být častější. V některých firmách je velké porušování zákoníku práce a máme tam i nemalé procento zahraničních zaměstnanců pracujících načerno,“ dodává.

V čem se zákoník práce nejčastěji porušuje? „V nedodržování pracovní doby, nařizování přesčasů. Víceméně nedostávají zaměstnanci to, co jim zaměstnavatelé naslibují. Když jsou dojednávány pracovní poměry na dobu určitou nebo smlouvy na dohodu o provedení práce, zaměstnavatelé toho lidem plno naslibují, a pak to neplní,“ vypozoroval odborář. „Problémy jsou i s nařizováním dovolené. Zaměstnavatel se to snaží dělat tak, aby to vyhovovalo jenom jemu,“ doplňuje.

Ocitujme ještě jednou Matěje Stropnického z rozhovoru pro PL.cz: „Řetězí se dohody zprostředkované agenturami, které připravují zaměstnance o většinu práv a benefitů a samozřejmě také o mzdu. A jde i o krácení na daních.“ Co si o tom myslí Milan Šubrt? „Moje zkušenost je taková, že bohužel u nás kvete byznys pracovních agentur. Řada zaměstnavatelů z toho dělá až fabriku, kdy tam pracují převážně zahraniční zaměstnanci, a zbavují se našich pracovníků. Práce agenturních je pro ně levnější,“ konstatuje. I když záleží na smlouvě dané firmy s pracovní agenturou. „Jsou i dohody, které jsou na stejné úrovni jako s kmenovými zaměstnanci, nebo dokonce i vyšší, co se týče hodinové práce. Třeba tři sta, ale těm lidem dají sto dvacet,“ uvádí.

Zbavují se českých zkušených pracovníků, a požadují přísun zahraničních

V čem je to pak ale pro firmu výhodnější? „Říkají nám, že můžou flexibilněji reagovat na trh práce. Ale já z toho mám dojem – který ovšem nemohu prokázat – že zájem řady zaměstnavatelů – ředitelů, jednatelů – je, aby tam měli agenturní pracovníky – protože z toho berou provizi,“ domnívá se. „Jak jinak vysvětlit, proč zmíněné firmy nebojují o své zkušené zaměstnance, kteří tam pracují pět, deset i dvacet let a umějí to, a velice snadno se jich zbavují. A neustále požadují, aby do České republiky přicházeli zahraniční pracovníci,“ všímá si.

Podle odboráře je poměrně velké procento zaměstnavatelů, kteří zákoník práce nedodržují. A je to způsobeno i nedostatečnými kontrolami. „Zaměstnavatelé by lidem nejraději toho moc nedali. Zažíváme to zvláště teď, v posledním roce a půl, kdy se snažíme, aby se zlepšovaly pracovní podmínky,“ říká. Situace se v covidové době i v tomto směru zhoršila. „Zaměstnanci jsou vystrašení. Když covid začal, velké procento zaměstnanců v Česku bylo doma na antiviru. Firmy na ně čerpaly vládní prostředky. Lidé nevěděli, co bude dál. Někteří zaměstnavatelé naznačovali, že budou propouštět, čímž vyvolali v zaměstnancích strach a mohli si dělat, co chtěli,“ konstatuje odborář.