Světová i česká média v neděli večer informovala o konfliktu na srbsko-kosovské hranici s tím, že může přijít válka, že Srbsko hodlá „denacifikovat“ Balkán a podobně. Reálná situace je úplně jiná. Výrok o údajné denacifikaci, který některé zpravodajské servery nepřímo spojovaly se srbských prezidentem Vučićem, ve skutečnosti pronesl řadový politik, který nemá žádnou exekutivní funkci. Vládní představitelé naopak striktně vyzývali k zachování míru.
Kosovsko-albánské policejní oddíly během neděle začaly de facto obsazovat severní část Kosova, které je obydleno srbskou populací. Důvodem je očekávaný zákaz používání srbských občanských průkazů a SPZ, jejichž výměnu Priština nařídila od 1. srpna. Mezi Srby, kteří tvoří na severu území Kosova a Metohije výraznou většinu populace, to vyvolalo napětí a strach. Srbský prezident vyzýval ke klidu a žádal albánskou vládu v Prištině, aby neohrozila mír.
Během celého nedělního dne srbský prezident a vláda v Bělehradě opakovaně vyzývali kosovské Albánce, aby silou nezastrašovali srbské obyvatelstvo žijící v Kosovu a Metohiji, zejména pak na severu, s tím, že hlavně nesmí dojít k žádnému ozbrojenému konfliktu.
Albánci však na sever Kosova začali posílat vyšší desítky obrněných transportérů a ozbrojenců vybavených automatickými puškami. Srbové se opět začali bát, sami totiž v místě žádné své bezpečnostní složky, které by je mohly chránit, nemají. Spontánně proto na některých místech reagovali a zablokovali těžkými nákladními vozy silnice, aby albánští ozbrojenci nemohli projet. Bez násilí se to bohužel neobešlo, albánské jednotky zranily srbského obyvatele, který byl neprodleně převezen do nemocnice v Kosovské Mitrovici.
Srbskými městy na severu Kosova se během dne ozývaly výstražné sirény. Albánské jednotky mezitím zcela zablokovaly dva administrativní přechody do centrálního Srbska a vyzvaly občany, aby v případě nutnosti využili přechody jiné. Není tedy pravda, že by tyto přechody blokovali Srbové.
Představitelé srbské vlády se během neděle sešli se zástupci srbských lídrů z Kosova a Metohije a všichni vyzvali Albánce, aby dodržovali platné a závazně podepsané dohody. Kosovsko-albánský premiér Albin Kurti tvrdí, že zákaz srbských SPZ a občanských průkazů a jejich výměna za kosovské je přesně podle kosovské ústavy a není proto podstatné, co obsahují vzájemně podepsané dohody mezi Bělehradem a Prištinou v Bruselu. Srbský prezident na to reagoval slovy, že podle srbské ústavy je Kosovo a Metohije integrální součástí Srbska a jeho vláda se to také nesnaží v praxi naplnit pomocí armády a je nutné rozumně dodržovat vše, co bylo mezi oběma stranami dohodnuto.
V neděli pozdě večer se prezident Vučić účastnil porady s vedením generálního štábu srbské armády. Poté pro média uvedl, že komunikují s velením mezinárodních jednotek KFOR a dělají vše pro zklidnění situace.
„Prosíme všechny mezinárodní představitele, aby udělali vše, co je možné, k zachování míru. Důležité je, aby pokračoval dialog a abychom věci řešili klidnou cestou. Věřím, že budeme moci přinést dobré zprávy a všechno zítra skončí. To, co během dne (Albánci, pozn. red.) udělali, svědčí o tom, jak dlouho byl útok na Srbsko připravován. Velké díky Srbům z Kosova a Metohije za zdrženlivost a odvahu,“ sdělil v noci z neděle na pondělí Aleksandar Vučić.
Připomněl také, že se během dne objevilo hodně lží a dezinformací. Šlo především o falešnou zprávu, že v neděli v podvečer srbská armády vstoupila na území Kosova a Metohije a začaly první útoky. „Vzhledem k velkému množství dezinformací, které administrativa v Prištině záměrně šíří, a které se šíří prostřednictvím falešných účtů na sociálních sítích a některých webových stránkách a v nichž se uvádí, že údajně došlo k nějakým konfliktům mezi srbskou armádou a tzv. kosovskou policií, ministerstvo obrany oznamuje, že srbská armáda nepřekročila administrativní linii a žádným způsobem nevstoupila na území Kosova a Metohije,“ uvedlo v prohlášení v neděli navečer srbské ministerstvo obrany.
Srbský prezident Aleksandar Vučić během nedělního projevu k národu. Foto: FB profil A. Vučiće
Američtí představitelé nakonec srbského prezidenta vyslyšeli. Velvyslanec USA v Kosovu Jeffrey Hovenier vyzval Prištinu, aby provedení rozhodnutí o zákazu srbských SPZ a občanských průkazů o měsíc odložila. Tomu se nakonec kosovsko-albánští politici podřídili a v pondělí po půlnoci oznámili, že tak učiní. Během dne se ukáže, zda to povede k uklidnění situace a zda se albánské ozbrojené jednotky ze srbských měst na severu Kosova stáhnou.
Připomeňme, že zejména Srbové žijící v Kosovu a Metohiji mají v živé paměti násilný pogrom z druhé půlky března 2004, kdy se tamní Albánci pomocí zbraní pokusili etnicky vyčistit Kosovo. Tisíce lidí vyhnali z domovů, které jim následně vyrabovali a zapálili. Znesvětili a vypálili desítky srbských pravoslavných chrámů a klášterů, z nichž některé jsou na seznamu ohrožených kulturních památek UNESCO. Během pogromu Albánci minimálně deset Srbů zavraždili, desítky jich zranili. Toto všechno se dělo v době, kdy na území již byly přítomny mezinárodní mírové jednotky KFOR, které však měly rozkazy, že nesmí zakročit a všemu jen přihlížely (VÍCE ZDE).
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka