„Investoři jsou ve vysoké pohotovosti, protože čekají na reakci Izraele na íránský útok. Ceny ropy však v pondělí klesly, i když se izraelský válečný kabinet sešel, aby projednal svou reakci,“ píše britský deník The Guardian k cenám ropy.

Na trhu se v pátek barel ropy nabízel za 92,18 dolaru, což bylo šestiměsíční maximum. O víkendu Írán v reakci na vybombardování íránského velvyslanectví v Sýrii izraelskými silami zaútočil symbolicky na Izrael a oznámil, že tím má věc za uzavřenou. S napětím se čekalo, jak odpoví Izrael. Ten jen sdělil, že odpoví. Nejistota by měla zahýbat trhem s ropou. V pondělí ovšem na burze cena ropy poklesla na 89,64 dolary za barel, tedy o 0,9 %.

„Členové izraelského válečného kabinetu byli ve vzrušené debatě o povaze reakce, přičemž se zvažovaly vojenské i diplomatické možnosti, řekli CNN dva izraelští představitelé obeznámení s jednáním,“ napsal CNN.

Napětí mezi Izraelem a Íránem prudce vzrostlo 7. října, kdy palestinská militantní skupina Hamás zahájila útok na Izrael a zabila více než 1200 lidí. Tento útok vyvolal zničující reakci Izraele – od doby, kdy Izrael zahájil protiútok, v Gaze zemřelo více než 30 000 lidí. Izrael viní Írán s podpory Hamásu. Írán takové nařčení odmítá.

Případný konflikt by mohl ovlivnit i dopravu ropy po moři. „Pokud bude konflikt dále eskalovat, Írán má schopnost zaútočit na ropné tankery proplouvající průlivem pomocí dronů, raket nebo ponorek,“ řekla CNN Simone Tagliapietra, vedoucí pracovnice bruselského think-tanku Bruegel.

„Útoky neměly žádný dopad na dodávky ropy. Členské státy kartelu OPEC mohou nadále těžit 6 milionů barelů ropy denně. Pokud se dohodnou, mohou dokonce svou volnou produkční kapacitu využít k dalšímu snížení cen,“ oznámili analytici Goldman Sachs.

Proti stupňování napětí jsou USA. Zvýšení cen ropy by se totiž mohlo dotknout i prezidentských voleb v listopadu a ovlivnit tak jejich výsledky.

Konflikt v Gaze vliv na cenu ropy neměl, protože ani Izrael a ani Gaza nejsou významní producenti ropy. U konfliktu mezi Íránem a Izraelem by to bylo jiné. „Izraelsko-íránská válka by byla jiná. Írán je zakládajícím členem OPEC a podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) těží asi 3,2 milionu barelů ropy denně,“ napsal deník The Guardian.

„Případná eskalace izraelsko-íránského konfliktu by podle analytiků ze společnosti Citigroup mohla vést k růstu cen ropy i přes hranici 100 amerických dolarů za barel (zhruba 2 381 korun), to se naposledy stalo v létě roku 2022. Bylo to krátce poté, co ruská invaze na Ukrajinu v plném rozsahu vyvolala globální energetickou krizi,“ píše server iDnes.

I když jsou na Írán uvalené sankce, přesto by konflikt zásadně ovlivnil cenu ropy na světovém trhu. Protože by íránská ropa chyběla na trzích, které na Írán sankce neuvalují. Chybějící produkci by museli nahradit jiní producenti. To by vedlo řetězově ke zvýšení cen. Podle cen na českých cenových totemech čerpacích stanic by si tak čeští řidiči sáhli až na dno kapsy.