Meziroční inflace se snížila na 9,7 procenta. „Inflace se snížila díky tomu, že nám odezněl ten silný nákladový šok v podobě vysokých cen energií, které jsme zažívali v loňském roce. Podobně se začaly uklidňovat také ceny potravin. To jsou takové ty dva hlavní důvody. A v neposlední řadě se patrně začíná projevovat i zvyšování úrokových sazeb do loňského června tím předchozím vedením České národní banky v čele s guvernérem Jiřím Rusnokem," poznamenal Marek. 

Marek hovořil mimo jiné také o tom, co stále rychlým tempem zdražuje. „Výrazným tempem zdražují ceny služeb, netýká se to jenom restaurací. U cen zboží, tam už ten vliv slabší poptávky je poměrně patrný. Teď už je to záležitost té jádrové inflace, která odráží domácí inflační tlaky, než těch vnějších nákladových šoků," dodal. 

Ve druhé polovině roku bude podle jeho slov pokles inflace pomalejší. „My ještě za červenec nejspíše zaregistrujeme další výrazné zpomalení inflace, a to proto, že vloni v červenci nám skokově ceny stouply. Ale v dalších měsících už ten nárůst byl podstatně pomalejší, a pokud se s nimi srovnáme v letošním roce, pak čistě tento statistický efekt povede k tomu, že další zpomalování inflace už bude podstatně mírnější. Ale k čemu se ještě musíme dostat, je, jaký bude vliv rostoucích mezd, protože toto riziko případné mzdové inflační spirály není zažehnáno a může způsobit to, že to zpomalování inflace bude čím dál tím slabší a že nakonec se zastaví na úrovni, která bude znatelně vyšší, než je inflační cíl centrální banky, což by samozřejmě bylo nežádoucí," doplnil. 

Podle některých odborníků Česká národní banka v boji s inflací selhává. Je to silné hodnocení? „Já nevím, jestli selhává, ale já bych to nazval, že to byla zbytečná chyba. My jsme byli jednou z prvních zemí, která po pandemii začala zvyšovat úrokové sazby, to bylo naprosto v pořádku. A já si myslím, že za to je potřeba tu předchozí bankovní radu opravdu ocenit. Za to, že odhadla situaci velmi přesně, i když ekonomika byla ještě ve velmi křehké situaci. Měli jsme otevřenou ekonomiku, myslím tím, že skončily lockdowny 2-3 měsíce a v tom se začaly zvyšovat úrokové sazby. To bylo velmi odvážné a velmi správné rozhodnutí. A to pokračovalo až do poloviny loňského roku a pak najednou přišel zlom. A ten byl natolik nepochopitelný, že i finanční trhy najednou zpanikařily a koruna začala prudce oslabovat a vynutila si zásah centrální banky. A to právě ukazuje na to nepochopení v obratu v měnové politice, když takto zpanikaří finanční trhy, je to velmi silný a varovný signál," dodal.