Rektor Metropolitní univerzity Praha a politolog Michal Klíma na blogu serveru Echo24.cz vyjádřil svůj názor, že v době koronavirové, mezi lety 2020 až 2022, panovala v Česku cenzura. Klímá má za to, že bylo zakázáno např. mluvit o odlišném přístupu ke covidu ve Švédsku a pokud už se o švédském přístupu mluvilo, tak pouze negativně.

Nesmělo se podle něj mluvit o tom, že se Švédsko neuzavíralo do lockdownů a přesto prošlo koronavirovou krizí mnohem lépe než Česko. V přepočtu na počet obyvatel měli Švédové menší počet nadúmrtí oproti předcovidovým letům.

„Sice hlavní média sem tam zmínila prvotní zprávu o úspěchu švédského modelu, ale žádnou debatu k tomu nevedla. Bohužel i dnes se o „covidovém Švédsku“ mlčí a mlží. Ostatně taktiku mlčení a překrucování informací zastávala většinová média i ve vztahu k Anglii, Floridě a Singapuru. A nebylo divu. I zde se v mnoha ohledech uplatňovala méně radikální opatření než v Česku, případně se dříve rušila,“ uvedl Klíma.

• Celý komentář naleznete zde

Stejně tak se podle Klímy nesmělo mluvit o účinnosti protilátek, které člověk získal po prodělání nemoci a nakonec se z Klímova pohledu nesmělo mluvit ani o negativních následcích očkování proti covidu.

„Kdo si troufl říct, že ,král je nahý', byl označen za nepřítele číslo 1 – za dezinformátora. Mnozí by mohli vyprávět, například epidemiolog prof. Beran, imunologové prof. Thon a prof. Turánek,“ napsal profesor Klíma.

Oficiálně se to prý nepřiznalo, stát se tvářil, že žádná cenzura není, ale Klíma je bytostně přesvědčen, že covidová cenzura běžela na plné obrátky.

„Úplně stačilo, když většinová média získala dominantní postavení ve veřejném prostoru a systematicky ukrajovala svobodu slova a potlačovala dialog. Stala se tak šiřitelem jedné covidové ideologie, jednoho náboženství dobra, jedné vědecké pravdy. Paradoxně se covidová cenzura šířila v dobré víře, v rádoby veřejném zájmu. Zajímavé je, že cenzura byla vedena v mnoha podobách – jako jsou a) zamlčování, b) překrucování, c) zastrašování, d) konfrontace, e) početní převaha. Jde o manipulativní metody, jež často působily souběžně,“ prohlásil Klíma.

Klíma v této souvislosti připomněl slova Stanislava Komárka. Biolog a filozof Stanislav Komárek poznamenal, že očkování bylo chápáno jako křest. Ten, kdo se nechal naočkovat, patřil do společenství, zbavil se prvotního hříchu, stejně jako křesťané při křtu.

„Ano, atmosféra boje proti covidu připomínala náboženský zápal křižáckých válek. Boj proti nepřátelským silám přírody se zvrhl v boj proti nepřátelským silám společnosti,“ poznamenal k tomu Klíma.

Kritici covidových opatření i očkování byli čas od času zvání do médií, ale Klíma je přesvědčen, že jim nebylo dovoleno mluvit bez toho, aniž by jim moderátoři neskákali do řeči, nebo k jednomu kritikovi očkování pozvali dva až tři podporovatele očkování a tím zkreslovali debatu.

Stejně tak se podle Klímy přiživovala iluze, že se většina vědců shodne na tom, jak v koronavirové krizi jednat.

Politolog považuje za smutné, že si česká média tyto své chyby dosud nepřiznala.

Nakonec zdůraznil, že česká společnost jako celek musí bojovat za svobodu vždy, když je okrajována. A ne jen, když je to snadné.