Křížová v rozhovoru prohlásila, že postoj, podle kterého se nás rasové problémy a postkolonialismus netýkají, je hloupý. Prý jsme totiž byli součástí civilizačního okruhu, který těžil z obchodu s otroky, a české země bohatly na otroctví, i když nepřímo. „Myslím, že si to lidé u nás stále nepřipouštějí, a proto jsou šokováni, že i sem doléhají ohlasy Black Lives Matter, když nás se to přece netýká, když jsme my nikomu neublížili,“ pravila.

Nesouhlasila s bývalým prezidentem Klausem, který prohlásil: „Tady žádná rasová nesnášenlivost jako systémový fenomén není a nebyla.“ Podle ní je to nesmysl. „Tato témata u nás zaznívají nejen proto, že tady dlouhodobě žije spousta lidí, jichž se to bytostně dotýká – nemluvě o dlouhodobých problémech s nesnášenlivostí vůči Romům, vietnamské populaci a tak dále. Ale je tady spousta lidí, kteří berou otázku občanských práv černých Američanů za svou,“ sdělila pro Deník N.

„Druhá věc je, že české země se různým způsobem podílely na koloniálním obchodu. A za další: v tuto chvíli se snažíme vyrovnat s minulostí, mění se interpretace historie,“ vysvětlovala historička. Uvedla, že podstatou rasismu není hodnocení lidí podle barvy pleti, ale jde v něm o různé kategorie lidství. Podle ní moderní Evropa stojí na tom, že expandovala na úkor ostatních kontinentů.

„Moderní Evropa by se ekonomicky či sociálně nevyvíjela tak, jak se vyvíjela, kdyby neměla dodatečné zdroje. Ať už přírodní, nerostné, plantážní zemědělství. A zároveň kdyby neměla dostatečnou pracovní sílu, kterou mohla velmi brutálně využívat. Aby tuto svou expanzi obhájila, evropští intelektuálové vytvořili systém představ o tom, že jsou tady různé skupiny lidských jedinců, kterým je možné přisuzovat různé typy práv. A Evropa stojí na vrcholku,“ tvrdila. A obyvatelé českých zemí se prý snažili, aby se s nimi počítalo jako se součástí civilizované Evropy.