Historik Tomáš Krystlík se znovu zostra vyjádřil k otázce odsunu Němců v roce 1945 a tomu  předcházejícího vysídlování Čechů z našeho pohraničí na podzim 1938. Velmi tvrdě přitom zúčtoval se senátorem Janem Velebou (SPO), který se znovu zabýval činem Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL). Připomeňme, že ten jen položil květinu k památníku Němců, kteří zemřeli buď přímo při divokém odsunu z Československa, nebo na jeho následky. Veleba zdůrazňuje, že napřed vyhnali Němci Čechy po Mnichovské dohodě a poválečný odsun byl jen reakcí na toto počínání. Slova historika Krystlíka k této problematice by si pan senátor zřejmě za rámeček nedal.

„Již století před vyhnáním Němců z českých zemí se vlivem Palackého ujal názor, že na české země mají nárok pouze jazykoví Češi. Od té doby čekali Češi jen na příležitost Němce vyhnat a jejich majetek si přisvojit. Události roku 1938 nebyly tedy příčinou vyhnání Němců z českých zemí. Pokud je pan Veleba vzdělán, musí to vědět. Z říšskoněmecké ani ze sudetoněmecké strany nebylo organizováno vysídlení českého obyvatelstva z pohraničních území předaných Německu v říjnu 1938,“ zdůraznil autor.

Celé vyjádření Tomáše Krystlíka najdete zde

Historik zdůrazňuje, že se Češi rozhodli opustit území s většinou sudetských Němců sami. Věděli totiž, že se bez podpory státu v tomto regionu neobejdou, a to zvláště s přihlédnutím k tomu, že se ke zdejším starousedlíkům nechovali nejlépe.

„Češi, kteří se do německého pohraničí přistěhovali v souvislosti s počešťováním a se správními a hospodářskými čechizujícími zásahy během první republiky, věděli sami velmi dobře, že tam zřejmě nemají co pohledávat, když je tam stát a pod nátlakem počeštěné firmy nebudou potřebovat a vydržovat. Bylo zřejmé, že čeští úředníci a státní zaměstnanci přijdou o zaměstnání, byť někteří si to nepřipouštěli. Československý stát přeložil své zaměstnance a úředníky do vnitrozemí sám. Také zemědělci, kteří získali půdu nacionalistickými machinacemi pozemkové reformy, věděli, že bez podpory státu nebudou německým okolím na svých usedlostech zřejmě rádi viděni. Další, kteří raději preventivně opustili svá bydliště, byli čeští nacionalisté, zejména členové obranných jednot, činovníci tělovýchovného spolku Sokol a většina bývalých legionářů,“ pokračoval historik.

Tato slova píše Krystlík i s vědomím zpráv přesídlenců, kteří svým spoluobčanům ve vnitrozemí vyprávěli o tlaku a násilnostech, jakým museli čelit. Používali tyto fráze, aby je snad nikdo neobviňoval např. ze zbabělosti.