„Dnes ráno jsem brečel. Brečel jsem, protože jsem byl znovu konfrontován s brutalitou, kvůli které přišla o život další lidská bytost. Amerika se stala svědkem vraždy. Všichni jsme svědky, ať už jsme byli v ulicích Minneapolisu nebo doma v izolaci. Brečel jsem, protože to není první vražda černého muže z rukou policistů. Policistů, kteří přísahali, že budou chránit a prosazovat zákon. Policistů, kteří často postrádají empatii a porozumění a jsou chráněni předpojatými zákony i v případech, kdy jsou v neprávu,“ napsal mimo jiné mladý Afroameričan Raphael Bonhomm.

Jako protest proti vraždě George Floyda zvolil formu otevřeného dopisu, a protože je učitelem matematiky na škole SWS ve Washingtonu D. C., rozeslal jej rodičům svých žáků. Dostala ho tedy i Jana Huntová, jejíž syn do zmíněné školy chodí.

Pandemie nerovnoprávnost zviditelnila

Podle Huntové procházejí Spojené státy americké krizí a krize je matkou změn. Změny, obzvlášť ty sociální, se rodí dlouho a bolestně. Demonstrace, které dnes vidíme v amerických městech, nejsou výsledkem smrti jednoho muže, jakkoliv drastické. Toto vzplanutí vášní je výsledkem dlouhodobého přetlaku ve společnosti. Je dědicem boje za občanská práva ze šedesátých let. Boje, který dal v roce 1968 život Zákonu o občanských právech, který situaci zlepšil, ale Ameriku k rasové rovnoprávnosti nepřivedl. Pandemie tuto nerovnoprávnost pouze zviditelnila. Spousta Afroameričanů žije s pocitem, že systém, ve kterém žijí, není nastavený férově.

„Dopis od učitele Bonhomma vysvětluje, jak se mladý a vzdělaný Afroameričan cítí, a vysvětluje to lépe než cokoliv, co bych mohla napsat já,“ zdůrazňuje Huntová.

V dopise Bonhomm vysvětluje: „Studoval jsem historii této země. Protestoval jsem. Demonstroval jsem. Účastnil jsem se veřejných politických diskusí, při kterých jsem naslouchal názorům ostatních. Neustále se snažím o zlepšení situace v mé komunitě. Bolest nás nutí hledat viníka. Někteří lidé jsou dostatečně silní na to, aby odpustili. Odpuštění ale ke změnám nestačí. Nevím, jak tento problém vyřešit, ale vím, že každý z nás při jeho řešení hraje roli. Není to poprvé, co se něco takového stalo. Tento druh násilí je součástí naší historie a bude se opakovat i v budoucnu.“

Další citace z dopisu