Z jednotlivých programů je na tom nejlépe program Zaměstnanost, který už má pod smlouvami téměř tři pětiny z přidělených 56 miliard korun. Naopak nejhůře zatím čerpá operační program Praha – pól růstu s vyčerpanými osmi procenty. „Tady jsou ty problémy hlubší. Musím připomenout, že o program pro Prahu jsme tvrdě bojovali. Evropská komise ho dlouho nechtěla schválit, ale zástupcům Prahy se ho nakonec podařilo prosadit. Takže je v zájmu renomé České republiky, abychom to dokázali nějak obhájit,“ doplnila náměstkyně. Program má podpořit například výzkum, technologický rozvoj a inovace nebo boj proti chudobě.

Podle Letáčkové bude pro Česko důležitý konec příštího roku, kdy Evropská komise vyhodnotí jednotlivé země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období, tedy 38,6 miliardy korun. „Určité pochybnosti zatím máme ve dvou oblastech. Jedná se o energetické úspory a o elektronizaci veřejné správy,“ řekla Letáčková. Na konci roku 2018 bude rovněž zřejmé, o kolik peněz ČR případně přišla z projektů přidělených v roce 2015. Podle unijních pravidel musí být totiž proplaceny do tří let.

Na konci letošního roku chce mít MMR pod smlouvami minimálně 40 procent evropských dotací, tedy 244 miliard korun. „To je nový milník, který letos řídicím orgánům dáváme,“ uvedla dále Letáčková. Objem peněz pod smlouvami MMR hodnotí vůči celkové sumě bez šestiprocentní rezervy.

V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta zůstala nevyčerpaných.